Malkísedek
3. ledna 2007, 14:53
Omlouvám se, při hledání starozákonních souvislostí eucharistie jsem si neuvědomila, že Malkísedek obětoval Abramovi chléb a víno. Takže malý dodatek, kvůli nejasnostem v původním textu s mnoha otazníky.
Malkísedek – Král spravedlnosti nebo Můj božský král je spravedlnost[1].
A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno, byl totiž knězem Boha Nejvyššího. Požehnal mu:
Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu,
Jemuž patří nebesa i země.
Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší,
Jenž ti vydal do rukou tvé protivníky.
Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho. (Gn14,18-20 )
Malkísedek spojuje funkci královskou a velekněžskou. Přesto je to právě on, kdo obětuje a žehná Abramovi, ne naopak. [2] Abram mu dává desátek, uznává ho tedy za svého kněze. Snaha odůvodnit pozdější výsadní postavení Jeruzaléma? Abram – Otec je vznešený. V tradici praotců je zachycen kult božských předků[3]. Zachycuje tato epizoda, jinak v Gn ojedinělá, původní nadřízenost božské praotecké postavy nad místním Elem? Jeruzalémská reprezentace boha Ela, El-Eljon – Bůh nejvyšší.
S Malkísedekem se setkáváme také v královském žalmu 110, který byl užíván k intronizaci judských králů.
Výrok Hospodinův mému pánu:
Zasedni po mé pravici,
Já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám.[5] (Ž110,1-2)
Hospodin přísahal a nebude želet:
Ty jsi kněz navěky
Podle Malkísedekova řádu. (Ž110,4)
Svrchovanost malkísedekovského kněžství, patřícího podle tradice davidovské dynastii, na rozdíl od kněžství áronovského. Davidovští králové v některých okamžicích plní i velekněžskou funkci, např. posvěcení Šalomounova chrámu s obětním hodem shromážděného společenství.
Malkísedekově postavě se později dostalo pozornosti v apokalyptické literatuře, midraš o něm se našel v 11.kumránské jeskyni. Zajímavé je podání o Malkísedekově narození z delšího znění staroslověnské knihy Henochovy, jak o něm píše K.Schubert [7]. Nejvýraznějším zpracováním je ovšem epištola k Židům, která paralelu Ježíše a velekněze Malkísedekova řádu rozvíjí, epištola není Pavlova a vznikla pravděpodobně v osmdesátých letech 1.století.[8], proto se jí nebudu zabývat.
[1] A.Novotný: Biblický slovník, heslo Melchísedech
[2] Výklady ke Starému zákonu I
[3] D.Antalík: Proměny kultu předků v náboženství Izraele
[4] Výklady ke Starému zákonu III, str.500
[5]Novozákonní interpretace je v Sk 2,34-36 , 1K15,24-28
[7] K.Schubert: Ježíš ve světle tradiční židovské literatury, str.21-25
[8] P.Pokorný: Úvod do Nového zákona, str.256
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
stehlik (07.01.2007, 03:10:31 - Mail - WWW): Simon MakabeusVsechno nasvedcuje tomu, ze Melchisedek je relativne pozdni dodatek do biblickeho textu. Obzvlaste zalm 110 vyjevuje, ktera bije.
Verse 1-4 tvori akrostik - "Simon" - nejspis minen Simon Makabejsky - veleknez, ktery se ujal i vladcovske role v Jeruzalemne. Zda se tedy nanejvys pravdepodobne, ze zahrnuti(popripade rozvinuti, rtedakcni doupraveni - podle toho kam historicky radite jednotlive kodifikacni kroky) ponekud enigmaticke postavy Melchisedeka melo byt ideologickou legitimaci Hasmoneovske dynastie.
didactylos (08.01.2007, 15:51:37): makabejští
Vidíš, to je tedy velice zajímavé. To, co jsem považovala kvůli malé srozumitelnosti za hodně staré, je jedno z nejmladších. Dalo by se to dokázat třeba nevýskytem toho oddílu v Pentateuchu Samaritánů? Ale ten jsem nikdy neviděla a nevím, nakolik je vůbec jiný, podle literatury by měl být hodně podobný, protože se usuzuje, že k oddělení obou komunit došlo až po ustálení textu Pentateuchu. V Septuagintě už ten kousek je, ale to není směrodatné. A týká se to jenom Malkísedeka nebo celé té válečnické kapitoly Gn14?
Přidání komentáře...