Noèní úvahy
None

Mars

26. srpna 2003, 21:21


Mars byl římským bohem války a ochráncem římské moci. Byl také jedním z mála legitimních dětí nejvyššího boha Jova a jeho manželky Junony. Jeho řeckým předobrazem byl bůh Arés. Na uctívání obou bohů je nejlépe vidět rozdíl mezi řeckou a římskou antickou kulturou. Arés byl v Řecku málo uctíván, přisuzoval se mu patronát spíš nad válečným běsněním, válku vedenou s rozmyslem a případně dokonce i spravedlivou, měla na starosti bohyně Athéna, která byla v řeckém panteonu mnohem oblíbenější a ctěnější. I v mytologii si Řekové dělali povětšině z Area legraci.

Jinak tomu bylo v Římě. Bůh války Mars byl jedním z nejvýznamějších bohů, Římané ho považovali za svého praotce, protože věřili, že bájní zakladatelé Říma, dvojčata Romulus a Rémus byli jeho synové s vestálkou Rheou Silvií, dcerou latinského krále Numitora. Mars také svoje Římany chránil, už v nejstarších dobách jim pomohl tím, že do Říma shodil z nebe svůj vlastní štít, aby Řím chránil. Král Numa Pompilius dal potom vyrobit ještě jedenáct kopií, aby nikdo nepoznal, který štít je pravý a neukradl ho. Štíty byly po celý rok uskladněny v Marově svatyni na Foru, kněží je nosili ve slavnostním průvodu městem jen 1.března, v den Martových narozenin. K jeho poctě se ovšem konalo víc různých slavností, např. dostihy vždy 27.února a 14.března. Nejvýznamější slavnost se však konala jednou za pět let po ukončení pravidelného sčítání obyvatel. Na Martově poli byla vedena třikrát za sebou před vším vojensky seřazeným obyvatelstvem vybraná zvířata, která pak byla Martovi obětována. Touto obětí se očistil celý římský národ od všech spáchaných zlotřilostí a zabezpečil si Martovu pomoc a ochranu v budoucnu. Na Martově poli se konala vojenská cvičení, sčítání obyvatelstva a lidová shromáždění, na kterých se ve starých dobách rozhodovalo o vypovězení války. V Martově svatyni na Foru musel každý vojevůdce před odchodem do války přijít prosit Marta o pomoc a slíbit mu podíl na válečné kořisti.

Mars není žádné přívětivé božstvo, ale přesto si pohled na něho zítra nebo v následujícím období vhodném pro pozorování užijte.

Zamarovský V. (1982): Bohové a hrdinové antických bájí, Mladá fronta, Praha

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: antika  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.