Noèní úvahy
None

Panna Marie Guadalupská

4. září 2003, 22:50

nové se starým dohromady

Staré kulty hned tak neumírají.

Podle legendy se v prosinci roku 1531, necelých deset let po dobytí Mexika, Juanu Diegovi, pokřtěnému indiánovi, zjevila u hory Tepeyac světice tmavé pleti, Panna Marie Guadalupská. Když zjevení ohlásil církevním představitelům, nechtěli mu věřit. Vrátil se proto k Tepeyacu a požádal světici o pomoc. Ta mu nařídila, aby sebral květy z růžového keře, který opodál zázračně v suché zemi bez ohledu na nepatřičnou dobu kvetl, a uložil je do kabátu. Když to udělal a pak kabát rozevřel, objevila se podoba Panny Marie Guadalupské v zářivých barvách a se svatozáří.Takový důkaz přesvědčil i církevní představitele a zjevení bylo uznáno. Na místě byl v roce 1559 postaven chrám, kde tisíce poutníků mohou kabát s podobou světice obdivovat. To by samo o sobě nebylo nic až tak zvláštního, kult Panny Marie přivezli Španělé, a byl vždy velmi silný na všech územích pod jejich kontrolou. Ovšem místo, kde se Panna Marie Guadalupská Juanu Diegovi zjevila, nebylo jen tak náhodné a bezvýznamné, ale byla to hora dříve zasvěcená aztécké bohyni matce Tonantzin. Hora Tepeyac byla součástí trasy rituálních aztéckých poutí, které měly zajistit dostatek životodárného deště. Sám zachovaný obraz je nesporně pozdější než udává legenda, podoba Panny Marie Guadalupské nemá ale rysy předkolumbovské bohyně, ale spíš připomíná originální obraz Panny Marie z Guadalup, který je svým původem byzantský. Má podobu  tmavé světice se solární svatozáří stojící na vzrůstajícím srpku měsíce.

Od šestnáctého století dodneška se kult Panny Marie Guadalupské stále rozvíjel. První velký veřejný zázrak byl zaznamenán v roce 1629, kdy byl obraz nesen v procesí z Tepeyacu do Mexiko city, aby uchránil metropoli před hrozícími záplavami. Oficiální patronkou Mexika byla vyhlášena v roce 1739. V roce 1810 vedl její obraz hnutí za nezávislost. Teď není jen patronkou Mexika, ale celé Ameriky, a počet jejích příznivců neustále vzrůstá. Koncem minulého století byl postaven nový moderní velký chrám, kde mohou zázračný kabát obdivovat miliony poutníků, kteří jsou vezeni kolem něho na pohyblivém schodišti, aby dlouho před obrazem nestáli a nebránili tak ostatním. Poutníci při poutích skládají své sliby, činí pokání, někteří cestu ke světici konají dlouhé míle po kolenou. Dvanáctého prosince je slaven svátek na oslavu zázračného zjevení. Začíná serenádami, zpívanými slavnými umělci. Celý den se na chrámovém dvoře střídají skupiny tanečníků náboženských tanců. Tanečníci jsou živým, připomenutím synkretických tendencí, zvlášť skupina  Concheros, která tančí v předhispánských kostýmech, muži v bederních zástěrkách přes kalhoty a s nádhernými čelenkami z peří, ženy v dlouhých šatech pošitých flitry. Hlavně pro mladší generaci je stále populárnější hledat  kořeny a mexickou identitu. Kult Panny Marie Guadalupské je také velice populární v kruzích Chicanos v USA, kterým pomáhá udržet mexické povědomí a je pro ně symbolem pouta s rodnou zemí.

Gonzálesová Torresová Y.: Our Lady of Guadalupe and Other Catholic Saints in Mesoamerican Cosmovision in Doležalová I.(eds.): Religions in Contact, Brno, 1996
Carrasco D.: Náboženství Mezoameriky, kosmovize a obřadní centra, Praha, 1998, str.178-182

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Rubrika: předkolumbovská Amerika  |  Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.


Komentáře

čtenářka (12.12.2007, 17:44:43): Odkaz
Připisuji odkaz na stránky internetu, kde se o obrazu Panny Marie Guadalupské píše podrobněji.
http://web.katolik.cz...ing/1_6.htm


Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   
None
None
Didactylos bude ráda, pokud cokoliv z jejich úvah použijete nebo využijete. Didactylos je totiž fikce, literární postava, takže žádná autorská práva nemá a ani nemůže mít. Noční úvahy opatřil kabátkem naopak nefiktivní Jirka Kouba.