Didaché
25. října 2004, 21:15
První tři kapitoly Didaché – Učení dvanácti apoštolů
Didaché
I.
1. Jsou dvě cesty, cesta života a cesta smrti. Mezi těmito cestami je velký rozdíl.
2. Cesta života je tato: Za prvé miluj Boha, svého Stvořitele. Za druhé miluj bližního svého jako sebe samého. Všechno, co nechceš, aby se stalo tobě, nečiň druhému ani ty,
3. Smysl těchto slov je tento: Dobrořečte těm, kteří vám zlořečí a modlete se za své nepřátele; konejte posty za ty, kteří vás pronásledují, Jakou laskavost prokazujete, když milujete ty, kteří milují vás? Což nejednají takto pohané? Milujte však ty, kteří vás nenávidí, a nebudete mít nepřítele.
4. Zdržuj se tělesných i světských žádostí. Udeří=li tě někdo do pravé tváře, nastav mu i druhou a budeš dokonalý. Nutil-li by tě někdo k cestě dlouhé jednu míli, jdi s ním dvě míle. Jestliže by ti někdo vzal tvůj plášť, dej mu i šaty. Dostal=li by někdo něco od tebe, nepožaduj toho nazpět. Ani by to nebylo možné.
Dej každému, kdo tě o něco prosí, a nežádej toho nazpět. Otec totiž chce dáti všem ze svých darů. Blahoslavený, kdo dává podle přikázání. Ničím se neprotiví. Běda však tomu, kdo přijímá. Přijímá=li potřebný, neproviní se. Kdo však nepotřebuje, bude skládat účty, proč a k čemu to přijímal. Ve vězení bude vyšetřován ze svých činů. Tam nebude nad ním slitování, dokud nezaplatí poslední haléř.
6. Ale i zde platí: Nechť vlhne potem ve tvých rukou almužna, dokud nepoznáš, komu byla dána.
II.
1. Druhé přikázání učení:
2. Nezabiješ, nezcizoložíš, nezkazíš mládež, nesesmilníš, nepokradeš, nebudeš čarovat, nebudeš používat jedu, nezabiješ nenarozené ani narozené děcko, nebudeš toužit po majetku bližního.
3. Nepřísahej, nesvědči křivě, nepomlouvej, nevzpomínej zlého.
4. Nebuď dvojsmyslný v myšlenkách ani slovech. Ramenářství je osidlem smrti.
5. Nelži ani nemluv zbytečnosti, ale jednej tak, jak smýšlíš.
6. Nebuď sobcem ani nenasytou ani pokrytcem ani zlomyslným ani nadutcem. Neraď svému bližnímu špatně.
7. Nikoho neměj v nenávisti. Přesto některé kárej, nad jiným měj slitování, za jedny se modli, druhé miluj více než svou duši.
III.
1. Dítě mé, varuj se každé špatnosti a všeho podobného.
2. Nebuď hněvivý. Hněv vede k vraždě. Nezáviď, nehádej se, nepovyšuj se. To všechno je příčinou vražd.
3. Dítě mé, nebuď žádostivý. Žádostivost vede ke smilstvu. Nemluv ošklivě ani povýšenecky. To všechno je příčinou cizoložství.
4. Dítě mé, neptej se věštců ve věštírnách po budoucnosti. Vede to k modloslužbě. Neužívej zaříkadel ani hvězdopravectví ani kouzel. Nechtěj to ani poznat. Z toho všeho povstává modloslužba.
5. Dítě mé, nelži. Lež vede ke krádeži. Nebuď dychtivý peněz, ani se nepachti po slávě, To všechno je cesta ke krádeži.
6. Dítě mé, nereptej. Vede to k pomluvě. Nebuď domýšlivý ani závistivý. Z toho všeho vznikají pomluvy.
7. Buď laskavý, poněvadž laskaví dostanou za úděl zemi.
8. Buď shovívavý, milosrný, bezelstný, pokojný, dobrý a vždy uvaž slova, která jsi uslyšel.
9. Nepovyšuj se, nebuď drzý. Tvá duše ať se nepřirdužuje k pyšným, ale ať dlí u spravedlivých a pokorných.
10. Co se ti přihodí, přijmi jako dobro u vědomí, že bez Boha se nic neděje.
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
M.A.D. (25.10.2004, 21:40:51): DidactylosNemal som moznost citat Didache a kedze tu uvadzas uryvok, chcel by som sa spytat na jednu vec. Ako som totiz uz uviedol pokladam sa za fundamentalistu a ako taky povazujem za platny jeden jediny sposob krstu. Je to krst ponorenim. Iba takyto krst mi dava zmysel. Avsak bol som raz na jednej katolickej prednaske, kde prednasajuci, ked sme trochu do neho dorazali, vyhlasil, ze Didache upravuje sposob krstu pokropenim. Mohla by si mi to potvrdit, alebo vyvratit? Diky! :-)
didactylos (26.10.2004, 07:49:34):
Prvních šest kapitol je takový katechismus, o tom později. V následujících kapitolách je probírán starokřesťanský rituál. Křtu je věnovaná sedmá kapitolka. Ocituji celou:
1. Co se týče křtu, budete křtít takto: všechno toto nejprve řeknete (myslí se asi prvních 6.kapitol) a pak pokřtíte ve jménu Otce a Syna a svatého Ducha v tekoucí vodě. 2. Nemáš-li tekoucí vodu, pokřti v jiné, nemůžeš-li ve studené, pokřti v teplé. 3. Nemáš-li ani jednu, vylij na hlavu třikrát vodu ve jménu Otce a Syna a svatého Ducha. 4. Před křtem nechť se postí křtící i křtěný a někteří ostatní, pokud mohou; křtěnému přikážeš, aby se den či dva postil.
Úryvek, který jsem uvedla v příspěvku, byl ze staršího překladu Novákova, teď vyšla Didaché znovu už ve třetím revidovaném vydání ve Spisech apoštolských otců v edici Drápalově, vydal Kalich 2004, z tohoto textu je ta sedmá kapitola.
Libor (04.11.2004, 23:17:19): Není to jedno, jak se křtí
Některé věci nechápu. PROČ prosím dává smysl JEDINĚ křest ponořením?
didactylos (05.11.2004, 07:16:38): Liborovi
Nemohu mluvit za M.A.D., ale myslím, že jde o vnímání křtu jako rituální očisty celého člověka, pak je celé ponoření docela pochopitelné. Taky by mohlo jít o symbolické utopení starého člověka a jeho vzkříšení k novému životu.
Rituální očista věřících je velice rozšířeným prvkem ve všech kulturách, bazény na citadele jsou už v harrapské kultuře...
kokot (30.10.2005, 15:30:16 - Mail): jste komousi
vubec se mi tady nelibi zavrel bych to tady
didactylos (30.10.2005, 16:28:43):
z čeho soudíš, že jsme komouši?
Přidání komentáře...
