Posvátný čas

Pro mayskou civilizaci byl čas posvátný, byl dokonale cyklický ve velkých celcích. Dovedli ho počítat a sledovat s velkou přesností v několika na sobě navzájem nezávislých cyklech.

Výchozím datem dlouhého mayského kalendáře byl rok 3113 př.n.l. Na počítání času používali dvacítkovou poziční soustavu a znali nulu. Jako příklad uvedu právě zmiňované datum zapsané jako13.0.0.0.0 4 Ahau 8 Kumk'u. Kin byl den, uinal = 20 kinů je měsíc, tun = 18 uinalů je rok. Dál jsou katuny, baktuny atd. Základní časová jednotka tun měl tedy 360 dnů, ke kterým se připojoval na konci roku ještě jeden měsíc o 5 dnech uayeb, který byl považován za nešťastný. Tento sluneční kalendář se jmenoval Haab a sloužil hlavně pro zemědělské práce. Mimo něj měli ještě posvátný kalendář Tzolkin o 260 dnech. Každý den byl pak určen pozicí v obou kalendářích, tak vzniklo 18980 dvojdatumů, což odpovídalo 52letému mayskému kalendářovému cyklu. Obě části dvojdatumu byly chápány jako bůh, který nese svůj náklad v nekonečném časovém procesí, složeném z bohů, příslušných určitému sledovanému cyklu. Na konci odpovídající časové jednotky si bůh sedl a odpočíval, a jeho místo zaujal bůh následující časové jednotky daného cyklu. Ovšem procesí se pohybovalo v kruhu, takže se daný bůh se svým nákladem zase po dané době do procesí zapojil. Protože náklad byl pro určitého boha charakteristický, dal se tak vlastně ze znalosti minulých událostí vypočítat předpokládaný průběh budoucích dějů.  Toto chápání času vedlo k velkému rozvoji astronomie, která byla pro vytváření takových osobních i státních "kondiciogramů" potřebná. Mayští astronomové určili přesně délku tropického roku, oběh Měsíce, synodický oběh Venuše, délku hvězdného roku, dokázali předpovědět zatmění Slunce. Kromě slunečního roku znali Mayové také Venušin rok, stanovili její synodický oběh na průměrných 584 dní v pětiletém cyklu. K doplňkovým výpočtům a astronomickým zpřesněním počítali i měsíční kalendář a 819tidenní cyklus a některé další odvozeniny astronomických cyklů. Pomocí korekcí doplňkových řad se jim podařilo zpřesnit sluneční rak na 365,242, což je lepší hodnota než nnše současná kalendářní s přestupnými roky. Ukončení pětiletého cyklu Venuše, který se navíc přesně shoduje s osmi roky slunečního cyklu, bylo slaveno náboženskými slavnostmi. Největší význam mělo ale období 104 roků, kdy se sešly všechny tři vzpomínané cykly, Venušin, sluneční i posvátný. Tento okamžik byl vždy očekáván s velkým napětím, protože se rozhodovalo o bytí nebo nebytí celého světa.

Kováč M. (2002): Slnko jaguára. Náboženský svět Olmékov, Mayov a Aztékov, Chronos, Bratislava

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře