Největší přání

K uveřejnění úvahy o wu-wej mne přiměla diskuse na blogu světlo. Přiznám se bez mučení, že jsem použila první část své práce z roku 1999, další části věnované pochopení, respektive nepochopení, pojmu wu-wej na Západě jsem vynechala. Ale ráda bych přispěla ještě závěrem té úvahy, jsem nenapravitelný optimista, a to i po 11.9.2001.

Ve dvacátém století se mnohé i uvnitř euroamerické kultury změnilo. Nové poznatky moderní vědy, která je sama plodem západního způsobu myšlení, vyšly za hranice zdravého selského rozumu, ukázaly jasně pluralitu různých způsobů popisu skutečnosti. Jako vždycky začala s proměnou uvažování matematika, tento "jazyk" přírodních věd, pokračovala fyzika, pak chemie a nakonec zvětšením našich znalostí i biologie a její aplikace, uveďme alespoň nejvíc viditelnou medicínu. Proto se náš pohled na skutečnosti kolem nás velice rozšířil a v nejlepším smyslu pozměnil. Někdy se mi zdá, jako by se z druhé strany přibližoval k intuitivnímu pochopení, které nabízí buddhistická praxe meditace. Jako ilustrace kousek z eseje o mitochondriích z knihy L.Thomase. "Tady jsou, lezou mi v cytoplazmě, dýchají pro mé tělo, a přece jsou cizí a jiní. Jsou se mnou spřízněni mnohem méně než se sebou navzájem a s jinými volně žijícími bakteriemi venku za humny. Cítí se cizinci; ale tu mi připadá, že stejná, naprosto stejná stvoření jsou také venku v buňkách racků a velryb a trávy na písečných přesypech a mořských chaluh a krabů poustevnických a dál ve vnitrozemí v listech buku v mé zahradě a v rodině skunků, co hrabe pod zadním plotem, ba dokonce i v této mouše na okně. Skrze ona stvoření jsem s tím vším spojen; mám blízké příbuzné všude kolem, kdybych jednou zmizel." 
Množství našich nových vědomostí nás zároveň naučilo úžasu nad tím, jak málo toho vlastně víme, a to nejen o skutečnostech kolem nás, ale i o nás samotných. Se zmenšením světa se stala naprosto zjevná jeho multikulturnost. Není dál možné žít v domýšlivé myšlenkové izolaci, je třeba najít vůli a ochotu k dialogu a porozumění jiným tradicím. Zvětšila se nejen naše znalost jiných náboženských tradic a jejich kulturních přínosů. Bylo by jistě skvělé, kdyby si lidé dokázali lépe porozumět na základě dobré a prohlubované, nepředpojaté znalosti myšlenkových tradic vlastních i "cizích", bez násilí a ulpívání, přirozeně, prostě wu-wej.

Kdokoli se chce zmocnit světa a zacházet s ním,
ten – jak já jsem viděl – ztroskotá.
Neboť svět je posvátná nádoba,
s kterou nelze zacházet.
Kdokoli s ní chce zacházet, zničí ji.
Kdokoli si ji chce přisvojit, ztratí ji.

Lao-C': Tao-te-ťing, DharmaGaia, Praha 1997, kapitola 29

L.Thomas: Buňka, medúza a já, Mladá fronta, Praha 1981

Připojuji se k přání Andulce, Gaie i Tokugawovi. Ať jsou vám Moiry příznivě nakloněny!

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Komentáře