Tanec kolem zlatého telete
28. září 2003, 19:45
Dnes dojde ke změně plánovaného programu. Usoudila jsem totiž, že je potřeba dodat příklad. Budu se tedy věnovat tanci kolem zlatého telete Ex32,1-6.
Tanec kolem zlatého telete je, myslím, docela okřídlené úsloví, pod kterým si většina představuje zbožnění zlata, úspěchu, slávy a podobných věcí. Ale to naprosto neodpovídá uvedenému textu, je to spíš naopak. Lidé, trochu bible znalí, vědí, že v době, kdy Mojžíš vystoupil na horu Sínaj pro desky zákona, lid dole v táboře si udělal zlatou modlu býka a na její počest slavil slavnost. To je polopravda, která mění vyznění textu. Podívejme se tedy na celou událost podrobněji. Mojžíš, který byl pro izraelské kmeny na poušti jakousi zárukou přítomnosti Hospodina (boha JHVH), který je vyvedl z Egypta, je dlouho pryč a lidé se začínají bát, že jsou Hospodinem opuštěni. Jdou tedy za svým knězem Áronem, aby jim Hospodinovu přítomnost pomocí symbolu, sochy, magicky zajistil. Potřebují něco viditelného, hmatatelného. Áron se je pokouší odradit velice těžkou podmínkou, chce, aby mu na zhotovení Hospodinova symbolu dali své zlaté náušnice, tady nejde jen o to, že to byly drahocenné ozdoby, byly to zároveň také ochranné amulety s magickou ochrannou silou, a těch se všichni vzdají jen proto, aby získali obraz Hospodinův. Ten vytvořili tak, jak si ho představovali a jak to bylo velice časté v jejich náboženském okolí, v Syropalestině i v Egyptě, býk byl častým symbolem bohů právě podobného typu jako JHVH. Socha, kterou vytvořili, dostala Hospodinovo jméno a na její počest se konala slavnost, jedna ze slavností, o kterých jsem tady psala včera, tedy se společným jídlem a pitím a s orgiastickými prvky. Oslavovali svého boha tak, jak to nejlépe uměli, a zřejmě ho neuměli oslavovat jinak než jejich okolí. Nemůžeme to také brát přísně logicky, že lid nemohl dodržovat ustanovení smlouvy, kterou ještě neznal, protože na její ustanovení právě čekal. Text příběhu už je vyprávěn jiné cílové skupině, která ustanovení smlouvy mezi Izraelem a Hospodinem dobře znala. Mnozí badatelé navíc pokládají tento příběh za druhotnou vsuvku pod vlivem 1Kr12,28. Je tedy patrné, že proviněním byla snaha Hospodinovu přítomnost si vynutit, se svým bohem disponovat (tady vsuvka: snažím se důsledně používat slovo bůh pro obecný pojem, slovo Bůh jako vlastní jméno nejvyššího boha, slova Hospodin, které v staročeštině odpovídá pojmu Pán, pro nevyslovované jméno JHVH, které v Izraeli bylo opisováno Adonaj, tedy také Pán). A jsou pro tento účel schopni přinést velké oběti. Aktualizováno do dnešní podoby by to spíš znamenalo, že jejich hříchem bylo zbožštění zástupného symbolu, kterým může být dnes kterákoliv církev, její představitelé, její významné postavy, ale také třeba sama bible. Od víry ke snaze Bohem manipulovat nemusí být daleko.
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Acht (20.07.2005, 09:41:27): Tak tohleje velmi "erleuchtend", vrhá to skutečně úplně nové světlo na věc, kterou jsem si vždy vykládala tak špatně, jak v úvodu naznačeno.
I když si myslím, že i ten špatný výklad a jeho široké rozšíření a akceptace má svou vypovídací hodnotu. Myslím, že vyvolený národ zástupně za lidstvo (člověka) opravdu řeší i problém zbožnění zlata a moci.
Přidání komentáře...
