Desatero
8. března 2005, 17:03
Dekalog má všechny formální znaky chetitské vazalské smlouvy (14.stol.př.Kr.)
Smlouva Hospodina s Izraelem, jak ji předkládá Deuteronomium, se podobá dokumentům, které jsou známé z někdejší chetitské říše, podobnou smlouvu vydával král velké říše svým vazalům. V úvodu uvádí svá jména a tituly, pak uvádí, co pro své poddané vykonal, vyslovuje požadavek oddanosti a zachování věrnosti. Následují jednotlivá ustanovení, paragrafy smlouvy, závěr tvoří požehnání dodržovatelům a prokletí přestupníkům smluvy.
Desatero má všechny znaky takové smlouvy, Hospodin právě tak uzavírá smlouvu s lidem, ale ne jako rovný s rovným, lid má jen možnost ji přijmout nebo odmítnout, ale nemůže na ní nic měnit (a možnost odmítnutí je přinejmenším diskutabilní). Mluví se o smlouvě Hospodinově, partnerem, respektive vazalem, je celý Izrael. Ze strany Boží je smlouva zaslíbením, pro lid je zákonem, příkazem, něčím, co musí člověk střežit a plnit, nač nesmí zapomínat, co nesmí opustit nebo zrušit, má-li zůstat naživu. Dt5
Výklady ke Starému zákonu I, Praha 1991
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
M.A.D. (09.03.2005, 09:03:49): didactylosPriznam sa,ze opat nerozumiem. Preco prave chetitskej zmluvy? (nie je to kus neskoro?)Preco nie egyptskej, sumerskej babylonskej...? Nevymysla si autor takto nahodou? Preco uvadza Dt. 5? (hoci ciselna kombinacia 5,5 je zaujimava, predsa len 2,20 je zaujimavejsia) Chcem tym len povedat, ze sa mi vidi uvedenie dekalogu v Ex 20 ovela serioznejsie z hladiska chonologickeho a preto mi cely ten vyklad pripada dost slandriansky. (Prepac mi prosim) :-)
didactylos (09.03.2005, 15:17:32):
ostatní právní texty okolí byly formulovány kazuisticky, chetitské apodikticky, stejně jako Desatero. Chronologicky : nejstarší zmínka o Izraeli je v Merenptahově stéle ze 13.století, kde Merenptah se zmiňuje, že při svém tažení do Palestiny Izrael vyhladil. To neodpovídá biblické chronologii, tehdy byly některé izraelské kmeny ještě v Egyptě, ovšem v Palestině mohly být jiné (pravděpodobně pozdější severní) kmeny. Formování Izraele jako sakrálního svazu kmenů trvalo dlouhou dobu a nebylo bez problémů. Jejich jednota, ani náboženská, stejně netrvala dlouho. Dvojí zápis Desatera, Ex20 a Dt5 je nepoměrně pozdějšího data po dlouhé době tradování ústního jako liturgických textů. Obojí písemná fixace se předpokládá nejdřív za Jóšijášovy reformy, ale možná až v poexilní době. Přitom Ex20 zachycuje jeruzalémskou, Dt severoizraelskou (bételskou) tradici. O rozpitvávání Tóry na jednotlivé prameny jsem psala
http://didactylos.bloguje.cz/7476_item.php ovšem odkaz na skripta už nefunguje, škoda, bylo to velice zajímavé čtení. Našla jsem teď alespoň sylabus ke Starému zákonu
http://www.etf.cuni.cz/~rehak/jabok/prehlsz.htm
nebo také tato učebnice
http://www.etf.cuni.cz/~rehak/jabok/prehlsz.htm
případně ještě tato:
Dominik Duka: Úvod do Písma sv.Starého zákona
http://krystal.op.cz/pub/udps2.htm
http://krystal.op.cz/pub/udps3.htm
didactylos (09.03.2005, 15:24:52): omluva za špatný odkaz
Jeden odkaz tam mám 2x, jeden chybí
http://www.etf.cuni.cz/~nidlova/w-SZSkripta.html
didactylos (11.03.2005, 08:02:27): pro M.A.D.
Při domácím úklidu na disku jsem zjistila, že jsem si ta skripta před časem stáhla. Mohla bych Ti je tedy poslat, pokud bys o ně měl zájem, jen mi napiš adresu :o)
M.A.D. (11.03.2005, 10:16:05 - Mail): didactylos
Ak Ti to nerobi problem, tak jasne, ze mam zaujem. A este nieco. Prosim Ta ako to robis s casom, ze stihas aj pracovat aj prestudovat take kvanta materialov? :-)
didactylos (11.03.2005, 12:15:18): čas
no, většinou moc nestíhám. Ale pracuji jako OSVČ, takže mám volnou pracovní dobu. Musím přiznat, že se snažím, aby moje studium nebylo moc vidět, moji spolupracovníci o něm sice ví, ale jsem raději, když si myslí, že usilovně pracuji na jejich problémech. Ani doma nejsou zrovna nadšeni, když se zapomenu v 1.století, teď v poslední době se mi to párkrát stalo. Ale nejhorší jsou úřady, tam termíny nutno dodržovat a daně platit včas, vedu totiž sobě i manželovi taky účetnictví (naštěstí jednoduché a mám na to program). Takže někdy je to s časem dost napínavé :o))
Hansi (21.04.2005, 18:54:06 - Mail): No zírám
Tak jsem si dnes v rámci přípravy absolventské práce na téma Izraelsko-palestinský konflikt z hlediska biblické etiky poserfoval po síti a našel tvé stránky. Zatím jsem je jen povrchně okoukl, ale sedím v úžasu. Je to rozsáhlý a fundovaný. Chtěl bych mít aspoň polovinu tvý chutě psát, zvlášť, když je venku tak hezky:-). Ale jen tak dál, je to fakt dobrý. Asi si použuju nějaký odkaz....
didactylos (21.04.2005, 19:11:44): Hansimu
no, v poslední době moc nepíšu, mám jakousi depku a moc práce do práce. A venku je opravdu pěkně na sezení u počítače. Téma tvé práce je ohromně zajímavé, můžeš mi potom svou práci poslat? Ráda bych ji taky zařadila (s tvým svolením samozřejmě) :o)
Hansi (21.04.2005, 21:37:21):
To můžu,ale nejdřív to musím dát dohromady. Počítám,že nad tím teď strávím nějaký čas. Kdybys věděla o nějakých zajímavých zdrojích,tak sem s nimi! A dík za hbitou odpověď!
didactylos (21.04.2005, 21:52:10): Hansimu
Nevím, co studuješ, jak má být ta tvoje práce pojatá. Já jsem loni měla kurz Jeruzalém v náboženské konfrontaci, ale kvůli svým loňským chorobám jsem zvládla jen jeho starověkou část a na křesťanství a islám se už nedostalo. Ale měla jsem od kolegy Zbírala slíbené poznámky z průběhu kurzu a taky jsem četla písemné závěrečné práce svých kolegů. Měla bych si znalosti ještě doplnit.
Acht (20.07.2005, 09:18:19): Odpověď na Joba
Mně osobně nejvíce pomohl pochopit povahu starozákonního Boha (a nejen jeho, ale povahu stvoření vůbec) C.G.Jung svým dílem Odpověď na Joba (Antwort auf Hiob). Velmi doporučuji.
sylvie (22.10.2008, 12:32:59 - Mail): nezobrazíš
Potřebovala bych vědět, jak zní přikázání, týkající se zákazu zobrazovat Boha v Septuagintě. Došlo tam k nějakému posunu? Jde mi jemný rozdíl mezi českým ekumenickým vydáním, který byl pořízen z hebrejštiny a biblí kralickou, která tam má slůvko "jakého". Díky
didactylos (02.11.2008, 12:34:48):
V Septuagintě je nezhotovíš si modlu, ale může stejné slovo eidólon znamenat i podobu. Složeniny s tímto slovem ovšem všechny vedou k modlám. Oba překlady, kralická bible i ekumenický překlad jsou z hebrejštiny. V ekumenickém překladu je vložené slovo Boha, je kurzívou v první větě přikázání. Nezobrazíš si Boha. To nejspíš souvisí s diskusí, která se o tomto přikázání vede. Je totiž sice jasné, že to není zákaz jakéhokoli zobrazování, ale znamená zobrazování božstva. Zůstává otázka, jestli je druhé přikázání jen rozvinutím prvního a zakazuje zobrazování jiných božstev (a jejich uctívání) nebo jestli jde o zákaz zobrazování vlastního JHWH. To se pravděpodobně nedá spolehlivě rozsoudit. O ikonické a anikonické tradici ve starověkém Izraeli napsala studii Eva Janáčová v Religio 1/2006. Oba proudy, ikonický i anikonický, jsou totiž v Izraeli doloženy.
Jinak, omlouvám se za pozdní odpověď, zdravotně se mi moc nedaří.
Přidání komentáře...
