Poslední Ježíšova večeře
15. března 2005, 9:37
hledání souvislostí
Za nejstarší část evangelia považuji ustanovení večeře Páně. Domnívám se, že původně nebylo součástí pašijního příběhu, ale bylo tradováno samostatně. Svou hypotézu opírám o to, že samo ustanovení neobsahuje žádnou narážku na to, že by poslední Ježíšova večeře byla sederovou večeří, jak by podle údajů v evangeliích musela být. Nejstarší zapsanou formou je 1K11,23-25. Pavel cituje v roce 54 už ustálenou formuli, která nemusí být nejstarší. Ve všech synoptických evangeliích je ustanovení podobné, se slovními obměnami, Mk14,22-25, Mt26,26-29, L22,17-20. Obměny odpovídají zřejmě různému liturgickému znění v jednotlivých obcích kristovců, eucharistie byla od samého vzniku těchto obcí svátostí.
Sama forma večeře je blízká jakékoli židovské hostině té doby. Popis židovské hostiny uvádím podle knihy F.Kunetky. Hostitel vzal do ruky chleba a pronesl nad ním požehnání „berakah“. Ostatní odpověděli Amen, tím stvrzovali, že příslušná berakah byla pronesena i jejich jménem. Po tomto potvrzení hostitel chleba lámal a rozdával všem zúčastněným, rozdílení probíhalo mlčky, chleba se podával z ruky do ruky, nakonec si hostitel ulomil kousek i pro sebe a začal jíst, tím dal pokyn ostatním k začátku jídla. Nad kalichem vína, nalitým k jídlu, mohl hostitel pronést berakah jménem všech. Během jídla se mnoho vína nepilo. Ostatní pokrmy nemusely být žehnány, protože berakah nad chlebem zahrnovala všechno jídlo. Nejdůležitější modlitbou byla berakah nad kalichem požehnání, který uzavíral vlastní hostinu.
Rozdíl Ježíšovy poslední večeře je právě v tom, že Ježíš jako hostitel po požehnání promluvil. Jeho slova jsou už liturgií kristovských obcí. Přitom se dají podle jednotlivých znění rozdělit do dvou skupin, jednu tvoří Mk a Mt, druhou L a 1K.
Upomínají na ustanovení smlouvy Izraele s Hospodinem, jak je zachyceno v Ex24,6-8, zároveň ale také na oddíl ustanovení slavení pesachu v Ex12, kde ovšem roli Krista nemůžeme chápat jako hostitele při večeři, ale přímo jako Beránka, pesachovou oběť. Krista jako Beránka zmiňuje už Pavel v 1K5,7.
O krvi jsem už psala. Při uzavírání smlouvy Izraele s Hospodinem Mojžíš částí krve z oběti pokropil, tedy očistil a zasvětil oltář a druhou částí pokropil lid. "Očišťování" krví je třeba chápat tak, že krev je život a životem se platí. Ti, za které bylo zaplaceno, vykoupení, jsou poznamenáni či očišťováni krví. Bez této funkce krve se těžko dá rozumět smyslu oběti a smlouvě s Bohem .V rámci Starého zákona jde na tomto místě o obřad výjimečný, po prohlášení smlouvy vstupují Mojžíš se zástupci Izraele na zvláštní Boží místo, vidí Boha a přesto zůstanou naživu, (přes pravidlo Ex33,20) a účastní se obětní hostiny. Právě uzavření smlouvy zřejmě umožňuje obětní hostinu s plným zjevením Božím. V tomto prastarém textu je ještě vidět stará praxe obvyklá v ostatních okolních národech i v jejich dávné historii, kterou můžeme důvodně předpokládat i v předexilním Izraeli, totiž, že každá oběť božstvu byla spojena s obětní hostinou společenství, hostiny se účastnilo i božstvo, kterému byla část oběti věnována spálením na oltáři. V poexilní redakci Starého zákona jsou doklady takových obětních hostin většinou potlačeny. Představou ze stejného rituálního okruhu je ztotožnění obětníka s obětí, oběť zastupuje obětujícího.
O hodu, který připraví sám Hospodin se také mluví v prorockých viděních o posledních dnech Iz25,6 Iz65,13, Ez39,17. Těžko dnes už odhadneme nakolik si první kristovci tyto oddíly mohli připomínat, v jejich době byla ale ještě chrámová obětní praxe živá a prováděná a příslušníci jeruzalémské obce se chrámového kultu účastnili, jak svědčí oddíly Sk2,46 a Sk3,1-10. Souvislost ustavení večeře Páně s uvedeným oddílem Ex24 zmiňují všechny komentáře. Myslím si ovšem, že je potřeba vzít v úvahu také ozvuk následujících oddílů. Za oddílem Ex24 je totiž oddíl o nevěře lidu, jeho porušení právě uzavřené smlouvy rituálním tancem kolem zlaté podoby Hospodina v podobě býka, vlastně uctívání správného Boha špatným způsobem, Mojžíš proto rozbije desky Zákona, ale pak se vydává prosit Hospodina za své soukmenovce, nabízí jako oběť svůj vlastní život a podaří se mu docílit obnovení smlouvy Ex32. Považuji nabídnutí Mojžíšovy zástupné oběti při obnově smlouvy s Hospodinem za významné.
Jiným textem, na který evangelia poukazují, je proroctví Za9,9-11, které mluví o zaslíbení chudého a spasitelného mesiášského krále přijíždějícího na oslátku a o obnovení sínajské smlouvy, doslova o krvi smlouvy. O nové smlouvě hovoří i oddíl Jr31,31-34, nová smlouva bude založena pouhou Boží milostí, dá všem plné Boží poznání a odpuštění hříchů. Liturgie eucharistie je podkladem jiných evangelijních oddílů, je v pozadí líčení nasycení zástupů, tyto oddíly používají i stejné slovní obraty. Slavení eucharistie je pravděpodobným pozadím zmínek o hostinách, které jsou v evangeliích velmi četné. Vzájemnými vazbami novozákonních oddílů se ale zabývat nebudu.
Rubrika: bakalářka | Autor: didactylos
Osobní komentáře prosím směrujte na email.
Komentáře
Martin Molhanec (15.03.2005, 19:03:25 - Mail - WWW): PoznámkaNezapomeň taky na esejce. Podle toho co si pamatuji z jednoho dokumentárního pořadu, tak jejich obřady - byly hodně podobné (nebo aspoň některé jejich prvky) tomu co posléze provozovali křesťané.
didactylos (15.03.2005, 19:16:27): k poznámce
No, někteří autoři se snaží dokázat, že esejcem byl Pavel, jiní, že esejcem byl historický Ježíš, nejčastěji se ale objevuje předpoklad, že nějak k nim patřil Jan Křtitel. O tom, že historický Ježíš byl Janovým žákem, panuje docela dost velká shoda. Každopádně budu zvědavá, co se dozvím na toto téma v pátek, budou tam i zástupci bádání o Svitcích od Mrtvého moře...
katarina (09.06.2005, 11:54:48): dan brown
doporučuji pro zajímavost přečíst knihu Šifra mistra Leonarda.( Dan Brown ).
Přidání komentáře...
