PF 2008

Ještě žiju a zatím život nevzdávám. No, někdy je léčení horší než současné stadium nemoci. Pokusím se po odeznění potíží na blog vrátit.

Mějte se pěkně všichni vespolek a v následujícím roce 2008 jen samé dobré zprávy.

Návrat paralelních struktur

Paralelní struktury se znovu vrátily. Časové odstupy mezi jejich výskyty se zkracují a možnosti léčení se poněkud vyčerpávají. Takže je potřeba pomyslet na jedinou jistotu, kterou každý člověk má. Nejistý je jen čas, ale bude asi nejlíp využít té doby k úklidu vevnitř i kolem sebe. I blog by si úklid zasluhoval, tak dejte vědět, co byste na něm v nejbližší době chtěli mít, případně navrhněte, jak uspořádat to, co na něm je, aby Vám to k něčemu i do budoucna bylo.

Odstup

Tak dnes slavím dvouměsíční odstup od poslední operace. Bylo to docela napínavé. Nejdřív mi po zkoumání PET (pozitronovou emisní tomografií) oznámili, že z plánované operace nic nebude, protože se metastázy už rozsely i jinam. S tím jsem odešla domů a smiřovala se se zkráceným časem. Ale přece jen, moji svědomití lékaři, chirurgové i onkoložka, se sešli znovu společně s lékaři PET týmu a zhodnotili všechny moje snímky, srovnali je i s těmi, které provedli před první operací v roce 2004 i po ní. A usoudili, že je možnost, že je metastáza jen jedna a že to rozhodně stojí za pokus. Takže jsem nastoupila do nemocnice a 20.9. jsem byla operována podle plánu. Ukázalo se, že nádor byl opravdu jen jeden v břišní stěně a byl mi tedy vyňat (i s dostatečně velkým okolím). Teď po dvou měsících je zahojený nejen vnější řez (je dlouhý 40cm), ale zřejmě je zhojené i všechno vykuchané vevnitř, už mi nedělá velký problém každá změna polohy, mohu už i delší dobu strávit vsedě (jeden by nevěřil, že sezení může být bolestivé i únavné), bolesti mi zůstaly jen při kýchání, kašlání a záchvatu smíchu, ale to je lahůdka proti předchozímu stavu. Mohu se věnovat všem domácím pracem, jen nemohu zvedat nic těžkého. Začala jsem znovu chodit na fakultu na přednášky, přidávám si je kvůli tomu sezení jen postupně. Mám trochu výčitky svědomí, že jsem blog úplně zanedbala, pokusím se to teď pomalu spravovat, ale mějte se mnou trpělivost, psaní na počítači si budu muset taky zatím dávkovat. Děkuji všem, kteří na mne mysleli a posilovali mne pozitivní energií.

ohlédnutí

Blog vstoupil do čtvrtého roku...

Ponocování se Smrtěm má už za sebou tři roky existence. Ale Smrťova přítomnost je stále patrná. Nejdřív jsem trochu smutnila (asi 2 dny). Pak jsem ovšem usoudila, že smutnění je kontraproduktivní, byla jsem dokonce i sama sobě protivná. Jsme na tom všichni stejně, všichni se Smrtěm v zádech, nezáleží na délce, ale na kvalitě života. Rozhodně mám za co být vděčná a pokusím se ve zbývajícím čase žit co nejïntenzivněji v přítomném okamžiku, nerozostřená v čase, ani ohlížením do minula, které se nedá změnit, ani s hlavou v budoucnu, které vůbec nemusí nastat.

Přerušení studia

Vzhledem k závažným zdravotním problémům jsem v jarním semestru 2006 přerušila svoje studium religionistiky.
Všechny milé čtenáře zdravím, omlouvám se, že nedostatečně reaguji na komentáře.
Doufám, že se ještě na blog někdy vrátím.

nemoci jako křížovka

Všem svým věrným čtenářům se omlouvám za dlouhé výpadky a upozorňuji, že budou pravděpodobně ještě delší. Od stíhání Pendolina mne napadli jacísi nepočítačoví viři, takže jsem většinu prosince strávila doma jako chytrá horákyně jen částečně zdravá, částečně nemocná, ale cítící se dost bídně. Od 5. ledna jsem byla v nemocnici, aby zjistili, co mi vlastně je (přiznám se, že jako přírodovědec mám ráda bádání, a to i tehdy, když jsem sama jeho objektem, prostě jakékoli bádání je zajímavé). Teď mne propustili z jednoho léčebného ústavu, aby předali štafetu jiným kolegům. Tak se tu zatím mějte pěkně.

PF 2006

Přeji všem, každému osobně i všem dohromady, ať v příštím roce prospíváme

omlouvám se ctěnému čtenářstvu

Je naprosto zřejmé a viditelné, že nestíhám. Děkuji všem, kteří o mne projevili své obavy, ale jsem v pořádku, jen mě lapila moje "chamtivost" nových věcí. Jako obvykle ke konci roku je potřeba ukončit, předvádět a školit nové verze projektů, tentokrát provedené s takovým rozsahem možných variant, že si přímo zoufám. Navíc jsem neodolala a zapsala si různé náboženské konflikty a k nim, jakožto ke kurzům v magisterském stupni, je třeba přece jen víc studovat, psát testy a vytvářet seminární práce pokud možno "na úrovni". No, snad to příští týden ještě přežiju a pak už dám o sobě vědět nějakým psaním. Nových poznatků je velká kupa.

Nový rok

Roš hašana

Ďáblové a mithraismus

Dostala jsem mailem zajímavý dotaz, vlastně dva dotazy, jeden se týkal jmen ďáblů a druhý rozšíření mithraismu v Ježíšově době. Za dotazy děkuji, možná bude moje odpověď zajímat i ostatní...
Dobrý den,
děkuji Vám za dopis a omlouvám se, že odpovídám tak pozdě. Doháním svoje pracovní povinnosti.
S těmi jmény ďáblů je to různé. Rozvinutá angeologie, kam ďáblové taky patří, spadá až do období časově mezi vznikem knih Starého a Nového zákona, částečně dokonce asi pod vlivem perského dualismu. Belzebub je původnější, doložený už v 2Kr1,2-3,16, tam jako Pán much, bůh ctěný v pelištejnském městě Akaron, ke kterému se v nemoci obrátil o pomoc izraelský král Achazjáš. Později v tom zmiňovaném mezidobí byl chápán jako ďábelské kníže, původce zla a nečistoty. Tvar jména Pán much už je ovšem samo potupným přeznačením původního významu, původní jméno je Baal-zebúl, "Pán země", vlastně "Pán podsvětí", vládce říše mrtvých. Svoji roli při přeznačení původního jména mohlo hrát i to, že mouchy byly chápány jako ochrana proti uhranutí, tedy před démonskými vlivy.
Lucifer je z latiny , znamená světlonoš. Původně označení Jitřenky případně bohů s tímto aspektem planety Venuše spojených. Od 3.stol. n.l. se stal Lucifer označením ďábla podle mýtu o pádu andělů, kteří se vzepřeli Bohu a byli sraženi z nebe do pekla.
Mefistofeles není v bibli doložen, kde ho Goethe vzal nevím.
Ďábel je z řeckého diabolos = pomlouvač, překad hebrejského slova sátán s významem pomlouvač, odpůrce, protivník, nepřítel, žalobce, obviňovatel, svůdce. Původně právní termín, později v knize Jóbově v přeneseném významu, žalobce na Božím soudu. V lidové zbožnosti od nejstarších dob zlý duch, jeho sídlo je nejpravděpodobněji na poušti.
Snad takto, bylo by to asi na podrobnější povídání.
Mithraismus byl mysterijní kult, poměrně hodně rozšířený v 1.století v římské říši. Snažil se vědomě navazovat na staré perské náboženství, kde je bůh Mithra bohem světla, ale je to vlastně s největší pravděpodobností kult uměle vytvořený, astrologického charakteru. Jeden můj kolega se touto problematikou dlouhodobě zabývá a bude o ní příští semestr vykládat. V tomto semestru budu psát o zoroastrismu, pak bych Vás seznámila i s novými poznaty ohledně mithraismu.
V době Ježíšově byla konkurenční nabídka různých náboženských směrů a filosofických škol neobyčejně pestrá, navíc byla římská správa v náboženských ohledech značně tolerantní, takže si každý mohl vybrat, co chtěl a co mu nejlépe vyhovovalo. Podmínkou ovšem bylo, že přitom každý jednotlivec dodržoval státní kult, např. ctění císaře. Mohl mít výjimku, pokud bylo jeho náboženství uznané, religio licita, a tento požadavek, tj. ctění císaře jako Boha, byl s tímto náboženstvím neslučitelný, to se týkalo např. judaismu, ale už ne křesťanství jako nového náboženství, z hlediska správních úřadů nebezpečné politické pověry. Taky některé mysterijní kulty byly zakázané, pokud bylo podezření, že mají politický podtext nebo bylo podezření, že narušují mravnost do značné míry a dochází k trestným činům, to se týkalo Bacchových mysterií v Římě.

Vida

Tak to by bylo.
Státní bakalářskou zkoušku z religionistiky mám úspěšně za sebou a mohu si tak zapsat předměty do dalšího semestru. Napíšu víc, až se z toho trochu vzpamatuju. Zatím všechny zdravím

Kuličky

poněkud proti proudu...

V Česku teď všichni sledují klání v hokeji, ale já mám raději kuličky. Celý minulý týden jsem napjatě sledovala na Eurosportu mistrovství světa v Sheffieldu. Dnes končí zbytkem finálové hry mezi snookery, které by nikdo ve finále nečekal. Informace na adresách:

http://www.eurosport.de/home/pages/v4/l1/s52/sport_lng1_spo52.shtml

http://www.worldsnooker.com/default.htm

Pěknou zábavu!

vědec už ze mne nebude

Byla jsem na mezinárodním sympoziu o historickém Ježíšovi v Praze 18.3.2005

Tak jsem si dala dárek a udělala si den volna a jela se podívat na sympozium. Byla jsem ohromně zvědavá, co nového se dozvím. Tedy dověděla jsem se i o předmětu zkoumání, rozdíly mezi pochopením Jana Křtitele a Ježíše, o sociologickém pozadí skupin, o nových archeologických nálezech v oblasti Galileje, které mění pohled na tuto oblast v 1.století.

Taky jsem zjistila několik věcí sama o sobě. Několik velice dobrých a jednu spíš špatnou. Měla jsem totiž strach, že nebudu rozumět, jednací řeči byly angličtina a němčina. Patřím k té generaci, která neměla moc důvodů se cizí řeči učit a taky v podstatě žádnou příležitost získané znalosti prověřit v praxi. Takže moje znalosti obou zmiňovaných řečí jsou spíš pasivní a načtené. To je ovšem v případě angličtiny dost nevýhoda, měla jsem proto strach, že u anglických referátů nebudu často vědět, o čem je řeč. Nebylo to nakonec tak hrozné. Navíc jsem zjistila, že moje studium evangelií v poslední době mne vybavilo natolik, že jsem bez listování v bibli věděla, o kterých textech je řeč a mohla vědce tudíž sledovat i po odborné stránce. Až potud zprávy přímo výborné.

Ale zároveň jsem si uvědomila taky to, že asi nikdy nebudu ten zaujatý vědec, který se snaží vědět naprosto všechno o úzkém okruhu zájmu. Prostě to, čemu můj tatínek říkal, vědět všechno o ničem. Rozhodně je mi bližší opačný přístup, totiž nevědět nic, ale o všem, každopádně je to zábavnější. Nakonec jsem slovutné vědce, byla jich tam pěkná řádka velice zvučných jmen, raději opustila a chvátala k domácímu krbu.

A teď mám ze svého studování takovou jakousi kocovinu, dalo by se říct, jakýsi pocit vyhoření. Mám před sebou ještě spoustu práce, ale nechce se mi do ní, vůbec bych s tím vším nejraději praštila, ale zároveň se nedovedu soustředit na nic jiného, v životní praxi vlastně mnohem důležitějšího, (například počítání daní z příjmu). Taky se Vám chci omluvit za to zahlcování příspěvky, které už musely být naprosto nudné. Když už to nebaví ani mě, jak to asi musí působit na lidi, kteří nemají důvod se něčím podobným zabývat?

Myslím, že si vyberu oddechové volno a pokusím se najít něco zajímavějšího. Držte mi pěsti.

Drobná organizační připomínka

Před rokem a půl jsem se poptávala, jestli si mohu dovolit šťourat ve Vánocích. Tehdy jste byli většinou pro. Pustila jsem se do toho z vervou a dokonce nikdo nenavrhl moje upálení. Jenže Vánoce nejsou pro křesťanovu víru vůbec podstatné, je to svátek pozdní, dodatečně naroubovaný. Teď se blíží Velikonoce a situace je mnohem horší, protože tento svátek je pro křesťanství zakládající.

Téma mé bakalářské práce se sice netýká historického Ježíše, ani o vzkříšení a zmrtvýchvstání v ní nebude řeč, ale přece se týká evangelia i pašijního příběhu jako jeho podstatné části. Název zatím provizorně zní asi takto: Obraz Ježíše jako mojžíšovského zákonodárce v Matoušově evangeliu. Budou tam části osvětlující historické pozadí, ale taky části osvětlující starozákonní pozadí. Vy, kteří mne znáte už delší čas, víte dobře, že jsem sice poněkud neortodoxně, ale přesto pevně věřící evangelička. Nicméně jsem religionistka a nebudu se snažit provádět si tady na blogu autocensuru. Ale čtenářů je už teď docela hodně, nevím, jak se mohu dotknout jejich víry. Navrhuji proto následující řešení: založila jsem si další rubriku "bakalářka", kam budu dávat věci, které se jí budou týkat. Do perexu se pokusím dát stručný obsah příspěvku (pokud možno nikoho nepohoršující) a tyto příspěvky si může každý, pokud bude chtít, otevřít a přečíst. Těm, kteří věří víc doslovně tomu, co je v bibli napsané, doporučuji takové příspěvky nečíst. Doufám, že bude i tak dost jiných příspěvků na čtení, budu se samozřejmě věnovat i jiným oblastem jako dosud.

Omluva za výpadek

I technika někdy nefunguje tak, jak má...
Kvůli technickým problémům s připojením jsem až do včerejška nebyla. Hlásím znovu příchod. Taky už příští týden začíná nový semestr, už mám zaregistrované některé zajímavé předměty jako Písma světa, Srovnávací mytologii, Křesťanství v době velkého stěhování národů, Lidovou religiozitu a došlo i na Sikhismus. A už postupně zpracovávám podklady i části bakalářské práce, kterou musím do konce dubna odevzdat. Nachystané podkladové materiály budu na blogu uveřejňovat, budete se tedy se mnou pohybovat převážně v 1.století.

Zkouška ze sociobiologie

V úterý jsem udělala zkoušku ze Sociobiologických základů kultury a náboženství. A musím se přiznat, že jsem už dlouho nezažila nic tak příjemného. Asi dvouhodinové povídání o všem možném i nemožném, vždycky ovšem přece jen spojené s genetickými tématy, bylo prostě prima. Dověděla jsem se spoustu nových věcí a ty, které jsem už věděla, jsem mohla zařadit do dalších souvislostí. Paráda! Nadchlo mne to do té míry, že jsem začala uvažovat o studiu biologie. Když jsem doma zalitovala, že studuju religionistiku a ne genetiku, dcera mi pověděla, že to můžu po ukončení jednoho studia napravit přihlášením se na další, ale že možná pak se mnou nebude doma k vydržení. Chvíli jsem o tom dalším studiu dokonce vážně přemítala, ale pak jsem si uvědomila, že kromě molekulární biologie, která mne nadchla svým vztahem k fyzice a chemii, bych musela taky absolvovat nezanedbatelnou porci klasických biologických disciplin, praktika, asi bych musela i něco pitvat, prostě mě ta chuť studovat biologii nakonec přešla.

A teď jsem se pustila do přehledu filosofie, protože v pátek píšu test. Tady taky žasnu, spíš ovšem nad filosofy samotnými, že je vůbec napadají věci, o kterých bádají. Tohle je mi tedy z valné části dost cizí. Držte mi pěsti. Protože je to test, nemohu uplatnit svoje nesouvislé encyklopedické vědění a rychlou reakci, písemná forma zkoumání vědomostí je pro mne vždycky mnohem horší. No, snad to nějak dopadne.

Tak jsem zpátky

Data z měření, zpracovaná a převázaná růžovou stužkou, byla zdárně odevzdána zadavateli...
a dokonce nám je nehodil na hlavu, ale projevil zájem i o starší měření i o pokračování spolupráce. Na základě toho jsem dostala další objednávku na tento rok, takže budu asi muset usilovně pracovat a přemáhat svoji vrozenou a čím dál evidentnější lenost a nechuť k smysluplné a praktické činnosti. Přesto, abych si udělala radost, se budu i nadále věnovat věcem tak ryze nepraktickým jako je studium všech možných, i nemožných, náboženských směrů a i nadále tím míním taky zahlcovat netový prostor. V nejbližší době to bude referát, srovnání epizody z evangelia s literárním zpracováním v zadaných knihách.

Omlouvám se

krajně nestíhám, ale ještě jsem zatím zcela nepadla. Určitě se aspoň občas vrátím...

Pracovní brýle

Poněkud netradiční vánoční dárek

Omlouvám se ctěnému čtenářstvu, že ho v poslední době poněkud zanedbávám. Může ze to moje práce u počítače a přibývajícími lety a načtenými moudry zhoršené oči. Nechala jsem si tedy oči přeměřit a objednala si pracovní brýle, plynule přecházející od nadílky dioptrií pro  práci na počítači, značka přímo hleď. k množství potřebnému na čtení, značka sklopit zrak. Ale taková vymyšlenost se bude teprve realizovat, takže teď jsem tak trochu slepá jako zrovna narozené kotě a moc toho nezvládnu. Asi by se měl tento mezičas věnovat domácím pracím, tam by to tak nevadilo. Nejspíš to i tak dopadne, zápočtový týden už mám víceméně za sebou, termíny zkoušek objednané na leden. Zkusím pečení cukroví zároveň s uplatňovanou satiterapií.

Přihodím receptík na naše oblíbené oříškové oplatky:

2 celá vejce, 20 dkg másla, 20 dkg cukru se vaří ve vodní lázni na hustý krém za stálého míchání. Současně se 20 dkg cukru krupice roztaví na karamel. Karamel se nalije do krému a nasype se 20 dkg sekaných (25 dkg mletých) ořechů. Pracovat je potřeba rychle, přímo v zběsilém tempu, je to spíš práce pro dvě osoby, jedna by musela být opravdu hodně šikovná a zkušená. Směs se naleje a rozetře na oplatky (neslazené), druhou oplatkou přikryje a zatíží. Dobré je dělat opltky navečer, nechat zatížené přes noc a krájet až ráno. Jsou trvanlivé, pokud je ovšem hned nesníte (to se u nás často stává).

Autorská práva k překladu Řehole

Milí čtenáři,

hnětlo mne svědomí a poptala jsem se na Břevnově, jestli mohu části Řehole na blogu publikovat. Dostala jsem laskavé svolení uveřejnit 5 kapitol. Uveřejnila jsem jich ovšem už víc, takže teď budu muset udělat probírku a některé kapitoly stáhnout. Něco už jsem ubrala a budu ještě pokračovat. Odstranila jsem taky latinský text, odkazy ne něj můžete najít v příspěvku Odkazy na Řeholi. 

Některé kapitoly mne zaujaly hlavně z historického hlediska, ten text je ze 6.století, nemyslím ovšem, že by se v dnešní době doslovně dodržoval. Proto to udělám jinak. O životě v klášteře ve středověku napíšu příspěvek podle prostudované knihy H.Lawrence: Dějiny středověkého mnišství, CDK a Vyšehrad, 2001.

Poprosila jsem překladatele o radu, kterých pět kapitol Řehole je inspirujících dnes. Ty bych pak se svolením publikovala v plném znění.Touto poznámkou chci hlavně poděkovat panu Ondřejovi Koupilovi, odpovědnému redaktorovi knihy. Knižní vydání Řehole se dá ještě sehnat a koupit, text latinsky a česky, překladatelé: Alžběta Franecová OSB, Vojtěch Engelhart OSB, Ondřej Koupil, cena je pouhých 190 Kč.

Víc v nabídce publikací na stránkách břevnovského arciopatství:

http://www.brevnov.cz/

Všechno je vždycky jinak

To je základní poučka.

Takže novokřtěnci a sikhismus nebudou, místo nich jsou řehole a řády, jak už bylo vidět. A taky filosofie pro nefilosofické obory, povinný společný základ. Jaksi jsme o tom, my ubozí dálkaři, nevěděli, že je to disciplína pro všechny studentíky povinná, takže teď to budeme muset dohnat. Protože se vyskytujeme na fakultě jen jednou za čtrnáct dní v pátek, musíme si pomoci vzájemným dodáváním materiálů, já pro tento účel použiju znovu blog, tak jako už několikrát. Nedivte se tedy, pátky budou zasvěceny filosofii v kostce, ale až od příštího týdne.

Jedeme do Polska

Něco o následujících týdnech.

Moji milí věrní čtenáři, zkouška z islámu je zdárně za mnou. Měla jsem opravdu docela velký strach, protože moje stará paměť odmítala do sebe vměstnat spoustu jmen a dat, ale hlavně se mi vtíral pořád pocit, že předmětu nejsem schopna porozumět, a to porozumění, ne vědomosti, které mohu nahledat v knihách, jsou to, co mne ke studiu všech náboženství přivádí.

Ale teď prakticky. Do příští středy budu mimo domov na poněkud opožděné dovolené. Od 29.9. začíná další semestr, tentokrát bude něco z kulturní antropologie, buddhismus na Západě, tradice a náboženství Japonska, sikhismus, novokřtěnci a kurz nazvaný Náboženství a literatura. Asi to budete studovat společně se mnou, (pokud budete mít chuť číst tyto stránky). Taky se hlouběji ponořím do Matoušova evangelia a vůbec do doby prvního století. Některé věci vám ještě dlužím ze dřívější  i nedávné doby a dostane se na ně v rámci přípravy k bakalářským zkouškám.

Mějte se tu pěkně. Zdravím.

Na blogu týden volna

Pomoc, nezvládám svoje povinnosti!

Beru si týden blogovacího volna. Fakulta se zase otevřela studiachtivým zájemcům a já mám začátkem příštího týdne jedno kolokvium z náboženství subsaharské Afriky, jedno k Jeruzalému a ještě zkoušku z islámu. Taky musím někdy pracovat do práce. Tak mi držte pěsti, ozvu se znovu 15.9. k večeru.

Bilance

Slavím první narozeniny.

Je to skoro neuvěřitelné, ale noční úvahy mají jeden celý rok za sebou, vznikly 19.8.2003. Původně spíš jako osobní psychoterapie v době, kdy jsem se starala o nemocnou maminku a nemohla z domu, dokonce ani na fakultu na přednášky. Ukládala jsem na blog to, co jsem zrovna studovala, i svoje referáty a seminární práce. Ale také jsem si někdy z blogu udělala vrbu a zapsala svoje osobní strachy a starosti. Zcela kupodivu se našlo dost lidí, kteří blog pravidelně čtou, asi polovina návštěvníků je pravidelných, druhá polovina přichází na základě vyhledávačů a jsou to s největší pravděpodobností moji kolegové stejného zaměření z různých univerzit.

Tak jsem v rámci roční bilance udělala také inventarizaci svých nesplněných slibů. V dlouhodobé předpovědi jsem nastínila ambiciózní plán, který se mi podařilo splnit jen částečně. Ve starověku jsme utkvěli někde na přelomu 1.tisíciletí př.n.l. a zbývá ještě hodně oblastí, o kterých by bylo třeba psát. I v jednotlivých rubrikách je to trochu jako noty na buben, takové poskakování bez ladu a skladu (nejhůř asi dopadla Mahábhárata, kterou jsem nakonec na jaře nedovyprávěla, i to se chystám napravit, úplně jsem na ni zapomněla).

Omlouvám se, ale je to způsobeno nedostatkem času a potřebou zapisovat aktuálně studované věci. Pokud si chcete udělat lepší obraz o některé z oblastí, použijte odkazy v obsazích na horní liště.

Bakalářské studium jsem si kvůli nemoci o rok prodloužila. Opravdu mne mrzí, že mé nejmilejší oblasti, kterou jsou starověká náboženství, není v tématech pro bakalářskou zkoušku věnovaná větší pozornost. Ale stejně, podívejte se na ta témata, možná vás něco zaujme a budete chtít vědět něco bližšího, tak jako tak se jim v tomto akademickém roce budu muset věnovat. Přiznám se, že středověk a novověk nejsou zrovna moji oblíbenci, jiné, mnohem zajímavější, je to v současnosti. Pro ni jsme společně vytvořili rubriku Průvodce, měla velmi slušný ohlas a rozvinutou diskuzi, i vás zřejmě její témata zaujala, ale pak jsem absentovala a rubrika usnula. K této rubrice se určitě vrátím, mám několik nových zajímavých knih současných teologů, jejich myšlenky bych na blogu chtěla mít.

V nejbližší době se studovaná tematika nezmění, bude to tedy i nadále převážně islám, prostřídaný křesťanskými herezemi, ale taky ugaritské věštění a náboženství subsaharské Afriky. Brzy začne nový semestr, v něm mám zapsané zajímavé věci. Nebudu teď prozrazovat, nechám taky něco jako překvapení.

Budu ráda, když budete komunikovat a řeknete svá přání ohledně obsahu blogu. Pokusím se v rámci svých možností vyhovět.

Všechny čtenáře zdraví už roční didactylos!

Sex kam se podíváš

Povzdech.

Udělalo se krásně, láska a sex je kolem nás na každém kroku. Aby nebyla mýlka, nejsem nijak prudérní, každému jeho rozptýlení přeju. Jsem proti různým umělým omezováním a pokusům o ně. Příroda se stejně nedá obelstít a následky jsou většinou mnohem horší než to, proti čemu se brojilo, takže například pro celibát nehoruju. Přesto právě v těchto dnech bych našim milým spolubydlícím nejraději naordinovala klášterní život spojený s celibátem a těžkou fyzickou prací. Jejich omladina, která ve svých malých hlavách zřejmě nemá žádnou jinou myšlenku než právě na sex, obsadila naši kuchyni i koupelnu. Ať už to skončí, snad se už naši mravenci přestanou rojit...

Pavouk a pověrčivost

Určitě si už nevzpomínáte na pavouka, o kterém jsem psala skoro před rokem. Bylo mi líto, když se ztratil a byla jsem neobvykle mile překvapená, když se na svém místě zase koncem května letos objevil. Říkává se přece, že pavouci přinášejí štěstí. Vzhledem k jeho velikosti tedy musí přinášet megaštěstí a to jsem právě potřebovala. Snažíme se našeho milého pavouka co nejmíň vyrušovat a zdá se, že se mu velice dobře daří.

Ale přimělo mne to k zamyšlení, jak je to vlastně s naším racionálním uvažováním. Kolika pověrám dáváme váhu, jak často se uchylujeme k magickým praktikám, kterým dokonce i tak trochu věříme. Obliba nejrůznějších talismanů, podpůrných rituálů, astrologických i jiných věštebních technik je stále ohromně vysoká i u těch lidí, kteří se o sobě domnívají, že jsou zcela nepověrčiví. A to navíc neberu v úvahu ty věci, které původně magický význam měly a v průběhu času ho už ztratily, jako jsou běžné denní pozdravy, nošení náušnic a jiných ozdob, i módní tetování. Magie jako nejstarší způsob uchopování okolního světa, snaha mu porozumět a ovládnout ho alespoň do té míry, aby neškodil, tvoří podstatnou část našeho vědomí. Kritické poznání je jen malou slupičkou na povrchu.

Je to možná i tím, že každý z nás může být odborníkem jen v úzké vědecké oblasti a všechno ostatní přebírá jen zprostředkovaně. Navíc je informací příliš mnoho, takže nutně dochází k jejich zjednodušování a tím i ke ztrátě souvislostí, které se i tak mezioborově těžko získávají.

Není ovšem žádný div, že magické myšlení v zásadě v lidské mysli převládá. Musíme vzít v úvahu, jak dlouho vlastně působilo a jak krátká je doba, kdy se ho snaží alespoň částečně, navíc dost často neúspěšně, nahradit vědecké myšlení.

Poděkování za podporu

Chci poděkovat Vám všem, kteří jste na mne mysleli, posílali mi maily, vzkazy na ICQ, na blog, do komentářů, případně osobně. Je Vás docela hodně, takže to poděkování teď vyřídím abecedně.

21  AdaMM  ancoram  Benny  binarniladin  Daniela  David Schejbal  David Zbíral  depony Dhal  dupe  eleanor  introvert  Irenka  Jirka Kouba  JMH  Johanka  Kašpík   Kombajn  kryska  LMC  M.A.D.  Márinka  Marjánka  Martin zahradník  Merenptah  Merlin  Mudd  Laura  Olga  Patrick Zandl  Pavel Kotrla  Pavla  perkele  quixote  shan  skaven  Sue  Tokugawa

Ještě jednou díky, doufejme, že se návrat z podsvětí konal už definitivně.

Jako zpomalený film

Jsem šťastná, že jsem naživu, ale rekonvalescence jde velice pomalu.

Nezvládám skoro nic, pokusila jsem se napsat si test z Kanaánu, ale myslím, že to dopadlo dost bídně. Uvidíme. Další zkoušky teď koncem června jsem si musela odhlásit a vyučujícím se omluvit, výpady z domu ještě nejsou nic pro mne. Výlet na fakultu jsem využila k domluvě na dalším postupu, budu si muset studium o rok prodloužit a k navazujícímu magisterskému studiu se přihlásit znovu v příštím roce. Ostatně není proč spěchat, jako pracující a zároveň studující důchodkyně si tak budu studia pořádně užívat.

Vám, svým milým čtenářům, se omlouvám, že jsem vás v poslední době tak zanedbávala. Budu mít snad teď víc času, žádné honění a pokusím se to napravit.

Tak jsem doma

Ctěným čtenářům hlásím svůj příchod domů. Jsem taková poněkud méně pohyblivá, drobně ztrápená, ale živá.

Hned, jak se trochu vzpamatuji, dám se do učení, příspěvků bude asi hodně, protože zkoušek je docela dost.

Zatím zdravím.

Přestávka

Dávám si pauzu.

Myslete na mne, budu zhruba 14 dní v nemocnici, zprávu Vám podá Adamm.

Chvála současnoti

Zaklínadla jsou jistě velice dobrým léčebným prostředkem pro ty, kdo jim věří. Ale přiznám se bez mučení, přesto, že starověká náboženství jsou objektem mého největšího zájmu, zaříkávání zrovna moc nevěřím, jakož ani jiným podobným postupům, kterých se i v poslední době vyrojilo dost.

Skeptický fyzik vychováním, dávám přednost poněkud exaktnějším postupům moderní medicíny. Je sice pravda, že této aplikované biologické disciplíně ještě velice mnoho do exaktnosti chybí, pořád nejvíc záleží na zkušenostech a diagnostickém umění lékařů. Ale v minulém týdnu jsem mohla poobdivovat uplatňování diagnostických metod založených na moderní fyzice přímo na sobě. Byl to zajímavý pocit. A znovu mne naplnil vděčností za současnou úroveň vědění, za možnosti, které pacienti ve starověku rozhodně neměli.

Vím, že ani v současné době není všechno růžové, jistě by se mnoho věcí mohlo a mělo dělat jinak, nejenom v medicině, ale hlavně v oblasti mezilidské komunikace, ale ruku na srdce, chtěli byste žít tak před sto lety nebo dokonce dřív? Musím uznat, že já rozhodně ne.

Ale to jsem to vzala přece jen trochu moc zeširoka. Děkuji Vám všem, kteří jste na mne mysleli a pomáhali mi tak v nejistých chvílích. Teď si vyberu na blogu pauzu na pobyt v nemocnici. Přihlásím se znovu, hned jak budu schopná sednout si k počítači. Takže zatím se tu mějte pěkně.

Exodus

Milí přátelé,

letos se sešel Pesach s Velikonocemi. Soudím, že všichni potřebujeme osvobození. Každý si sám doplňte od čeho a k čemu. A právě nadějnou svobodu nových začátků nám všem dnes přeji.

Brblog

Poznej sám sebe.

Byla jsem v sobotu na Brblogu. Předně chci poděkovat organizátorům, hlavně Arsinoe, která nesla jeho hlavní tíhu. Byla to akce veliká a starostí s ní bylo víc než dost.

Pro mne to bylo prvé vykročení z ulity Didactylího sudu. Musím přiznat, že jsem se nehorázně těšila, že se konečně poznám s lidmi, které jsem znala jen z jejich blogů, případně z komentářů na mém blogu. To se i stalo, dovedu teď k těm blogům, které čtu a jejichž autoři na Brblog přišli, přiřadit tváře i hlasy, vzhledem k počtu účastníků bylo těžké si víc popovídat. I tak si myslím, že jsem v průběhu setkání získala nové přátele a doufám, že jsem se s nimi v reálu neviděla naposledy.

Ale kupodivu nejcennější poznatek jsem asi získala o sobě samé. Těžko to dovedu popsat, ale měla jsem celou dobu, co jsem tam byla, pocit, že tam vlastně vůbec nepatřím. Zřejmě měla Márinka pravdu, když tvrdila, že blog musí být osobní. Můj blog není osobní, totiž jen ve skrovné míře, je to spíš studijní zápisník. A já jsem si naplno uvědomila, že opravdu nejsem blogerka. Nemohu říct, že bych se nebavila nebo dokonce nudila, nejsem taky ani jako Arthur misantrop, ale přesto jsem si připadla jako ryba vytažená z vody. Takové poznání má svou cenu a já už zůstanu ve svém sudu. Pokud se mnou budete chtít mluvit, jste kdykoli vítáni.

Moje nejhorší vlastnost

Soudím, že mou nejhorší vlastností je to, že se do každého dne snažím nacpat náplň zhruba pro tři hektické dny. Za celý svůj život jsem se nenaučila správně odhadnout čas, který je potřebný k vykonání nějaké činnosti, vždycky je můj prvotní odhad neuvěřitelně optimistický. Už se za ta léta sice trochu znám a tak si pro jistotu odhadovaný čas raději hned násobím dvěma, ale stejně to nestačí. Už jsem se s touto svou poruchou docela naučila žít, ale pro mé okolí to občas bývají muka.

A teď navíc pro mne skončila doba hájení. Musím konstatovat, že moji spolupracovníci i členové rodiny se v době mého ošetřování rodičů chovali vzorně a nijak striktně nevyžadovali, aby všechno bylo provedené ve správném čase a obvyklé kvalitě. Také dalších několik týdnů po smrti maminky mne všichni nechali celkem na pokoji. (Když nad tím teď přemýšlím, bylo to těch 49 dní, kdy podle tibetské knihy mrtvých přebývá mrtvý v bardó před dalším zrozením, to je docela zajímavé). Ale teď se na mne sesypaly na všech stranách a ve všech mých aktivitách všechny nedodělky a nedostatky posledních nejméně dvou let.

Do konce března se budu snažit (a taky budu muset, protože termíny jsou neúprosné), dokončit několik rozdělaných prací.

Proto i Vás, moje milé čtenáře, teď prosím o nějakou tu shovívavost. V příštím týdnu, hned, jak budu mít alespoň trochu času, dokončím povídání o Mahábháratě, abych chudáky Pánduovce nenechala bojovat věčně. A pak bych dodávala jen to, co mne někde zaujme, případně svoje dřívější nepublikované školní práce nebo aktuální přípravu. Nebude to tedy pravidelné, vrátím se k pravidelnému rytmu hned, jak to jen trochu půjde.

milovníkům hrdinů Mahábháraty

Někdy člověk neovlivní svůj čas. Musím nechat hrdiny Mahábháraty neplánovaně odpočívat zrovna, když se jim dobře daří, a rány osudu na ně dopadnou až v pátek na konci mého pracovního týdne.

Zítra se tu možná objeví krátký referát o předizraelském Jeruzalému, ve čtvrtek snad něco o náboženstvích subsaharské Afriky, pokud se něco zajímavého dovím.

Vyprávět Mahábháratu?

Tentokrát jsem tu s dotazem. Mám na blogu převyprávět hlavní dějovou linii indického eposu Mahábhárata? Pamatuji si, že v době, kdy jsem ji měla jako referát v kurzu hinduismu, tak mi to povídání trvalo víc než hodinu. Je prostě poněkud rozsáhlejší. A byla by tedy na pokračování. Napište.

Začátek dalšího semestru

Tak nám skončilo zkouškové období a od zítřka začíná další semestr. Máte se mnou docela trpělivost, jak tak koukám na vaše reakce, takže toho budu i nadále využívat, ba zneužívat.

Při zpětném pohledu na dlouhodobou předpověď, kterou jsem hlásala na blogu 5.10.2003, musím konstatovat, že všechno se na blogu zatím neobjevilo, hlavně dlužím velký kus starověkého Předního východu, z toho nejvíc chybí Syropalestina, a velký kus látky Starého zákona. Ale zase jsou na blogu věci, s kterými jsem původně nepočítala. Doufám, že nevadí, že nejsou příspěvky tak historicky poskládané, jak měly být. Budu se snažit mezery zaplnit, ale nebudu na to nijak spěchat.

V tomto semestru mám totiž zapsané některé moc zajímavé kurzy a chtěla bych to, co se dozvím, na blogu uveřejňovat průběžně. Tak hlavně mám tentokrát islám. Vzhledem k tomu, že Evropané obecně trpí předsudky, vychovanými už od školních lavic z hodin dějepisu, a aktuální politické dění situaci jen zhoršuje, nebude asi vůbec na škodu, budeme-li se islámu trochu víc věnovat. S tím souvisí i další kurz, nazvaný Jeruzalém v náboženské konfrontaci. A pak mám ještě dva další o Kanaánu a o náboženstvích subsaharské Afriky. Tentokrát je toho trochu míň než jindy, protože bych měla psát svou práci o Matoušově evangeliu a připravovat se na státnice. S obojím vás taky míním průběžně otravovat.

Metodická poznámka

Tak nevím, jestli to bylo tou horečkou, ale poslední diskuse u bráhman se mi vymkla z ruky. Možná byla i zajímavá, ale posunula blog do příliš osobní roviny. Tak bych ho nechtěla mít, jeho hlavní náplň by měla být odborná, religionistická.

Je sice pravda, že jednu rubriku ...jen tak mimochodem, jsem vždycky využívala k článkům spíš osobním a tak to i zůstane, ale budu se snažit, aby odborné převažovaly :o)

Protože východní náboženské směry dost svádějí k uvádění vlastních netradičních zážitků, chtěla bych se s vámi domluvit na určité metodice zpracovávání témat. Články se pokusím formulovat s odborným nadhledem. Pokud budete mít odkazy na literaturu, kontakt na skupinu, které se článek týká, případně jiné zajímavé odkazy k tématu, uveďte je prosím v komentářích. Diskuse bude vítaná, ale prosila bych, aby byla k věci. Pokud se sami něčím podobným zabýváte, máte s danou problematikou osobní zkušenost, použijte trackback, a všichni budou mít možnost se o vašich zkušenostech a názorech dovědět víc.

Pokud byste chtěli mluvit přímo se mnou, abychom blog ani diskuse příliš nezatěžovali osobními "zpověďmi", máte hned několik možností. Můžete mi napsat vzkaz, vzkazy čtu vždycky, když přidávám další článek, a reaguji hned mailem. Moje reakce tak může být trochu zpožděná. Nebo mi můžete napsat mail na didactylos at volny.cz. Nebo mne můžete odchytit na ICQ 272688229, pracuji doma a ICQ mám většinou zapnuté. Případně za mnou můžete přijít, Didactylův sud je návštěvám otevřen, ale je třeba se nejdřív domluvit, abych byla doma.

Vzpomínka na začátky s bloguje

Odpověď na Ronyho otázky:

Začala jsem používat bloguje 19.8.2003, jsem tedy už obstarožní pamětník. Nevzpomínám si, že bych měla potíže pochopit, jak s ním publikovat. Jen jednu věc, kterou teď používám opravdu často, jsem nevěděla, a až asi po měsíci nebo ještě delším čase mi ji prozradil Saybye. Totiž, že mohu sledovat komentáře nejen u sebe, ale u všech spolublogů na bloguje pomocí adresy http:/www.bloguje.cz/blogy/jméno_blogu/comments.xml. Je sice pravda, že ukazuje jen posledních 10 komentářů a to u každého jen tu část do prvního odřádkování, ale i tak to bylo pro mne vítaná informace.

Taky to, že jde příspěvky předprogramovat, jsem celkem rychle pochytila. Ale až za čas mi došlo, že je taky možné napsat mnohem starší čas přidání příspěvku, systém nekontroluje, jestli datum má smysl, a pak se na stránce neobjeví. Tak mám teď zveřejňované obsahy jednotlivých měsíců.

Nepoužívám přidávání pomocí SMS, vzhledem k charakteru článků by to ani nebylo možné.

Bloguje je príma!!!

Další rubrika - náboženství Indie

Tak mám za sebou Štědrý den, kdy se mi podařilo nadělit si horečnaté onemocnění horních cest dýchacích, takže jsem strávila svátky v posteli. Včera jsme absolvovali maminčin pohřeb.

Vracím se tedy po krátké přestávce k psaní a podle předcházející domluvy a dlouhodobé předpovědi teď chci udělat časově i místně velký skok a na nějakou dobu se odstěhovat alespoň v myšlenkách do Indie. K tomu si zřizuji další rubriku náboženství Indie. Budu se snažit zabývat jimi v historických souvislostech. jsou ovšem složitým komplexem náboženských představ. Dnešní hinduismus je největším národním náboženským systémem, který vyznává asi 14% světové populace. Historický vývoj jeho představ byl mimořádně komlikovaný, takže netvoří ucelený systém, ale spíš široce národně sdílené myšlenky, postoje a kulturní tradice. Budeme se jím zabývat od protoindické kultury povodí Indu až po současné směry, z nichž Haré Kršna je i v naší rebublice uznaným náboženským společenstvím.

Kromě hinduismu je třeba v této rubrice se zabývat také džinismem (0,1%) a sikhismem (0,4%), které budou zařazeny do historických souvislostí podle doby svého vzniku. Patří sem i vznik buddhismu, budu se jím zabývat podle chronologického pořadí, ale vzhledem k jeho celosvětovému významu a rozšíření (6%) má vlastní rubriku, kam budou příspěvky zařazeny. Kvůli chronologickému probírání bude potřeba občas přejít dál na východ k náboženstvím Číny (6,4%), konfuciánství, taoismu a Japonska, šintoismu, které už svoji rubriku také mají.

Vzhledem k přípravám na zkoušky si ale vyhrazuji právo občas z probírané látky uhnout a zařadit něco jiného aktuálně studovaného, případně něco, co by vás speciálně zajímalo a napsali byste si o to. Také všem dlužím další příspěvky do Průvodce, vím o tom, a dnešní nedělí se k němu s týdenní periodicitou míním vrátit. Doufám, že vám v tom všem nezpůsobím příliš velký zmatek, dotazy a komentáře uvítám.

Matlovič René: Geografia relígií, Prešov, 2001

Knihy

Včerejší příspěvek a Ozzyho komentář k němu mě inspiroval k prohlídce nejnovějších přírůstků knihovny. Možná se vám taky některé knihy budou líbit. Jsou to všechno knihy, které nemohu prezentovat na knihovnici, protože je považuji za docela odborné. Jsou taky docela dost drahé, protože vycházejí v malém nákladu.

Werner Karel: Náboženské tradice Asie. Od Indie po Japonsko, Masarykova univerzita, Brno, 2002
Edice religionistika, 712 stran, cena 350 Kč.
Kniha se zabývá pěti velkými náboženskými systémy Asie – hinduismem, Buddhismem, konfucianismem, taoismem a šintoismem. Přibližuje jejich historické pozadí a vývoj a podává výklad jejich nauk. Ve všech případech se věnuje i šíření do jiných oblastí a modifikacím pod místním vlivem. Pojednává i o menšinových náboženstvích jako je džinismus a sikhismus, pozornost je věnována i importovaným náboženských systémům, islámu a křesťanství. Kniha tak podává komplexní obraz, vzhledem k šíři problematiky je to hlavně základní informace.

Schubert Kurt: Ježíš ve světle tradiční židovské literatury, Vyšehrad, Praha, 2003
Edice Světová náboženství, 152 stran, cena 188 Kč
Kniha zasazuje Ježíšův příběh do rámce židovské apokalyptické a rabínské literatury. Musím říct, že to je úolně objevný pohled, souvislosti s židovskými paralelami jsou prostě fascinující.

Schäfer Peter: Dějiny Židů v antice. Od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu, Vyšehrad, Praha, 2003
Edice Historica, 264 stran, cena 258 Kč
Kniha podává politické dějiny palestinských Židů od rozpadu říše Alexandra Velkého a válek mezi diadochy až po ork 614, kdy byl Jeruzalém dobyt Peršany. Nejzajímavější a nejpodrobnější část se věnuje politické situaci od 1.století př.n.l. až do konce 2.židovského povstání v roce 135 n.l. Kniha zajímavě koriguje starší představy o židovstvu té doby, ukazuje na vnitří třenice a zatím poněkud nedoceněný vliv helenizace uvnitř židovství.

Stehlík Ondřej: Ugaritské náboženské texty. Kanaanské mýty, legendy, žalmy, liturgie, věštby a zaříkávání pozdní doby bronzové, Vyšehrad, Praha, 2003
Edice Světová náboženství, 392 stran, cena 448 Kč.
Monografie o textech ze syrského Ugaritu, se zasvěceným podrobným úvodem a rozsáhlým komentovaným překladem původních textů

Bednaříková Jarmila: Stěhování národů, Vyšehrad, Praha, 2003
Edice Historica, 416 stran, cena 368 Kč
Práce pojednává o epoše stěhování národů, od počátku v 3.století n.l., kdy zesílil tlak germánských kmenů na římskou říši, přes pohyb způsobený Huny na konci 4.století a následující dramatické a nepřehledné děje až do konce římské říše v roce 476. Pojednává o postupné christianizaci germánských kmenů a sleduje jejich osudy, vytváření státních celků, vzájemné souvislosti až do 8.století. Je to docela napínavé čtení, spousta nových informací. O tomto období se moc často neučí.

Assmann Jan: smrt jako fenomén kulturní teorie. Obrazy smrti a zádušní kult ve starověkém Egyptě. S doprovodnou studií Thomase Macha: smrt a truchlení v kulturologické perspektivě, Vyšehrad, Praha, 2003
Edice Světová náboženství, 96 stran, cena 148 Kč
Assmann chápe problém smrtelnosti jako ústřední problém kultury a ilustruje to na pojetí smrti a posmrtného života ve starověkém Egyptě.

Lapide Pinchas, Panikkar Raimon: Míníme téhož Boha?, Vyšehrad, Praha, 2003
Edice Cesty, stran 88, cena 118 Kč
Vzrušující mezináboženský dialog mezi židovským a křesťanským profesorem.

Příběhy apoštolů. Novozákonní apokryfy II, Vyšehrad, Praha, 2003
Druhý svazek z řady Raně křesťanská literatura, 568 stran, cena 448 Kč
Kniha obsahuje v úvodu a v druhé kapitole O příbězích apoštolů fundované pojednání o tomto žánru křesťanské literatury. V dalších kapitolách pak vlastní texty v novém českém překladu z původních jazyků, řečtiny, koptštiny a latiny.

Prosecký Jiří, Hruška Blahoslav, Součková Jana. Břeňová Klára: Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu, Libri, Praha, 2003
Ediční řada Mytologie, 235 stran, cena 350 Kč
Slovníková práce, která je dobrým zdrojem informací, doplněná obrázky k nejdůležitějším heslům. Obsahuje hesla z oblasti mytologie starověké Mezopotámie, Chetitů, Churritů, Elamitů a Urartejců, ze syrského Ugaritu. Podává obraz představ o původu a povaze bohů, vzniku a uspořádání světa, stvoření člověka a jeho pozemském a posmrtném údělu.

Vím, že znovu vyšly některé knihy, které mám v dřívějších vydáních, nová jsem si zatím nepořídila.

Schubert Kurt: Židovské náboženství v proměnách věků
Machovec Milan: Ježíš pro moderního člověka
Pavlincová Helena a kol: Slovník – judaismus, křesťanství a islám.
Tato encyklopedická práce vyšla před nedávnem ve značně rozšířeném a přepracovaném vydání.

Rozhodně si myslím, že všechny zmiňované knihy stojí za prostudování.

Smrť přišel

Moji milí přátelé, dnes umřela maminka, o kterou jsem se starala. V posledních čtyřech měsících jste byli díky blogu Ponocování se Smrtěm i Vy mou oporou.

Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.
1K13,12-13

Dotaz pro znalce antického práva

V souvislosti s posledními příspěvky mne zarazila jedna věc, které nerozumím a nemám o ní dostatečné informace. Jde o ten census, ale také o proces s Ježíšem v Jeruzalémě. Galilea totiž patřila vlastně do jiného autonomního správního celku než Judsko, bylo tedy myslitelné, aby obyvatelé s trvalým pobytem v Galileji byli sčítáni – tedy daňově zatěžováni, a také souzeni, na území, které spadalo pod jinou pravomoc? Pokud se někdo vyznáte v tehdejším právu, mohli byste mi vysvětlení napsat do komentářů?

P.S. Budeme pro jednoduchost mlčky předpokládat, že census byl vypsán, když už Judsko přešlo pod přímou římskou správu. Jinak by to bylo pravděpodobně ještě složitější, protože správní poměry se v té době často měnily.

Pracovní a studijní týden

Omlouvám se ctěným čtenářům
Tento týden budu mít nad jiné pracovní a také studijní. Další příspěvky tedy očekávejte až od čtvrtka. Mějte se zatím pěkně, ve čtvrtek na shledanou.

Prohlášení :o)

Děkuji tímto autorovi designu Jirkovi Koubovi za nový kabátek. Jsem přesvědčena, že se vám didactylos v novém rouše bude líbit, na mně jako autorovi příspěvků je, aby se vám líbil i po obsahové stránce. Vynasnažím se, ale zároveň prosím všechny čtenáře o aktivní zapojení se.

Jsem dlužna také přihlášení se ke svému nedostižnému literárnímu vzoru, slepému efebskému filosofovi Didactylovi z Malých bohů Terryho Pratchetta. Děkuji Muddovi za připomínku a za texty ukázek, které nachystal. Promiňte, že jsem jaksi automaticky předpokládala, že Didactyla všichni znají. Jen mi držte pěsti, aby se ze mne postupem času nestal Vorbis.

Optimistická bilance

didactylos má tři měsíce

Už i Chinin bilancuje svých 100 dní. Didactylos ještě 100 dnů nemá, vznikl 19.8.2003, tedy před třemi měsíci. Ale malý pokus o bilanci udělám teď.

Blog, původně založený z důvodů vlastní psychoterapie, se postupně posunul trochu jinam. Získal na odbornosti, takže teď už nebudu vytvářet odborné stránky, navíc mám vazbu na odborné zázemí ve stránkách svých kolegů Davida Zbírala a Luďka Žatečky (Deponyho). Oba svolili, že mohu na blogu uveřejňovat odkazy na probíraná témata. Zrovna v souvislosti s novou rubrikou to bude vítaná pomoc, protože budou u Deponyho k dispozici referáty mých kolegů religionistů o nových náboženských hnutích ve formě medailonků. U obou je i spousta dalšího zajímavého čtení, u Davida Zbírala jsou práce o nových náboženských hnutích a západním ezoterismu už teď a navíc ukázky z Tychovy knihy Tak mnoho cest.

Nová rubrika se setkala s pochopením, název si vypůjčím z Muddova komentáře, bude se tedy jmenovat Průvodce. Začnu stručným výtahem Štampachova kurzu a pak by většinou v neděli, ale asi nepravidelně, následovaly medailonky hnutí, osobností, a toho, co by vás zajímalo a o co byste si napsali.

Blog mi pomohl trochu se vyznat ve vlastní motivaci. Religionistiku studuji se zájmem a zápalem, ale až díky blogu jsem si uvědomila, že bych vlastně nechtěla být takovým tím pravým odborníkem, který studuje čím dál do větší hloubky čím dál menší výsek skutečnosti. Ráda se dovídám nové věci, snažím se v nových poznatcích nacházet souvislosti s tím, co už znám ze dřívějška a ráda si o tom povídám s dalšími lidmi. Na to je forma blogu ideální.

Za dobu trvání blogu mě příjemně překvapila pozornost, kterou jste mi věnovali a také vaše přívětivé reakce, nesetkala jsem se s žádným upalováním ani kamenováním, kterého jsem se někdy obávala. Získala jsem na dálku nové přátele a to je věc naprosto neocenitelná.

Jediné negativum blogu je, že zabírá hodně času. Starám se o maminku, mám práci a ještě se snažím nezanedbat ani studium, je toho prostě hodně. Fakt je ten, že se mi to, co jsem už do blogu napsala a ještě míním napsat, určitě bude hodit až budu opakovat k bakalářským zkouškám. Ale tady udělám trochu změnu. Brzy bude končit semestr, bude zkouškové období a čekají mne 2 kolokvia a 3 zkoušky teď v zimě, další ještě v jarním semestru (tam vím, že budeme mít islám a toho se dost bojím), taky mám už téma své bakalářské práce, kterou v tomto akademickém roce chci napsat a obhájit. Kvůli úspoře času to tedy udělám tak, že mimo plánované příspěvky podle dlouhodobé předpovědi, budu zařazovat směs všeho možného, co budu zrovna studovat. Doufám, že v tom nebude moc velký zmatek, věřím, že si to nějak přeberete. Ostatně, když to někdo bude chtít mít víc utříděné, může číst po rubrikách. Taky je možné, že bude sem tam nějaká přestávka, to, když mi poteče moc do bot a nebudu stíhat. Určitě se zase vrátím.

Jinak pořád platí, že dotazy a připomínky jsou vítány. Pokud budete chtít něco vědět, napište, já se pokusím odpovědět hned nebo nastuduji a odpovím dodatečně.

Zdá se, že jste si vybrali nový kabátek od Jirky Kouby. Vybírám ze dvou ten druhý, inverzní. Ještě jednou díky Jirkovi.

A doufám, že si v dalších měsících budeme dobře povídat a vzájemně rozumět.

Dotaz na novou rubriku

Po zralé úvaze, ale přece jen s "bázní a třesením" jsem se rozhodla vám nabídnout další rubriku, do které bych ovšem psala nepravidelně, protože to bude vždycky potřebovat delší přípravu.

 O co by šlo? Absolvovala jsem kurs, který se jmenoval "Aktuální náboženská situace v ČR" a vedl ho dr. Štampach. Bylo tam něco shrnutí historie, proč je u nás situace taková, jaká právě je, poměr státu a církví, přehled těch uznaných spolu s jejich stručnou charakteristikou, pak nová náboženská hnutí, se kterými se u nás dá setkat. Bylo to pro studenty vyšších ročníků, kteří už nějaké základní znalosti měli. Nechtěla bych to tedy jen prostě opsat, taky proto ne, že to, co je aktuální dnes, nemusí být aktuální už zítra. Ale zjistila jsem, že v přemíře informací, které jde na netu najít, jsou nejvíc vidět taková spíš křiklavá uskupení a obraz je tím hodně zkreslený, takže soudím, že nějaká podobná věc by mohla být užitečná.

Předpokládám, že se tu zastavují a moje články čtou lidé, kteří mají o věc zájem, ale většinou do žádného organizovaného celku nepatří. Vzala bych to tedy trochu do větší šířky a zařadila tam i výrazné postavy katolické a protestantské teologie 20.století, i současné pokusy o mezináboženský dialog, ale samozřejmě také prezentaci nových náboženských směrů, pokud jsou u nás zastoupeny. Pravděpodobně formou medailonků, které by ovšem musely být delší, než obvykle příspěvky na blogu bývají. V případě skupiny, která má kontaktní adresu na netu, bych dodala i tu.

Nevím, jestli byste měli o něco podobného zájem, ani nevím, jak to nazvat. Pokud byste tuto rubriku chtěli, napište mi, co byste v ní chtěli číst. Prosím vás tedy tímto o spolupráci v komentářích.

Update: Jirka Kouba mi v komentáři nabídl jiný kabátek pro didactyla. Podívejte se, prosím, a zahlasujte v anketě.
http://minimag.cz/dida/

Ještě jeden kabátek, tentokrát inverzně

http://minimag.cz/dida2/

Vánoce?

Začaly se na blozích (Trillian a Maja)  objevovat příspěvky s tématem Vánoc. Je to samozřejmě zajímavé téma i z hlediska religionisty, ale prostě nevím, nevím. Napište mi, prosím, jestli chcete podstoupit mučení spočívající v odstranění vám milých mýtů. A pokud přece jen ano, jestli se toho nemám raději ujmout hned, abyste to pak mohli do Vánoc spokojeně zapomenout a z kouzla Vánoc se znovu nerušeně těšit. Pokud si nimrání ve vánoční tématice nepřejete, dejte to hodně jasně najevo, a já se v poklidu budu věnovat jiným tématům.

Mýty se svolením

Je zajímavé, jak jsme si všichni svorně uvědomili, za co bloguje, jeho autorovi Arthurovi, ale také eLKovi a v neposlední řadě 41200-alias networovi, vlastně vděčíme. A k tomu uvědomění nás přimělo jen to, že jsme chvíli neměli to, co jsme si už zvykli považovat za nedílnou, samozřejmou součást našeho života.

Milí přátelé, naprosto nic z toho, co užíváme, není samozřejmé, všechno je vlastně dar, jen my často zapomínáme poděkovat.

Ale dnes chci směrovat své děkuji ještě na jednu adresu. Když jsem začala svůj blog psát, začala jsem také přepisovat texty z knihy Mýty staré Mezopotámie. Vím, že se vám líbily, ale postupně jejich řada narůstala, a moje svědomí pořád víc a víc černalo. Až jsem se nakonec odhodlala a autorům, překladatelům, napsala a poprosila je o svolení mýty publikovat. Nedovedete si ani představit, jak jsem se bála, musela jsem vystoupit ze své pohodlné anonymity. Cítila jsem se asi tak, jako domácí švadlenka, která si občas něco pro sebe spíchne, a najednou se ve svém amatérském výtvoru má ukázat ve věhlasném módním salonu. Ale prof. PhDr. Blahoslav Hruška, DrSc., překladatel sumerských mýtů a autor a spoluautor několika dalších knih, na které jsem odkazovala, mi napsal, a to svolení mi dal. Myslím, že i za Vás mu dlužím velikánské poděkování.

nepravidelné tiché chvíle na práci a meditaci

Měl by se tu dnes objevit rozvrh na další týden...

Ti, kteří mne znají, už ví, že kromě studia religionistiky a pečování o maminku taky pracuji jako OSVČ, sice to teď nemůže být na plný úvazek, ale práce mám na dané podmínky až dost. A s chorobičkami se všechno zdrželo. Zaplavil mne pocit absolutního nestíhání, mé neschopnosti a nesmyslnosti všeho konání. Takže nezbývá než se do práce pořádně dát, s pocitem se vyrovnat a smířit. Budu se tedy na blogu vyskytovat nepravidelně, jak mi čas dovolí. Mějte se tu zatím hezky! (vím, že budu mít určitě absťák, no prostě, hrozná závislost)

pauza

další příspěvky až po přestěhování systému bloguje na nový server, pravděpodobně dnes večer.

Dušičky

Budou dušičky, svátek zesnulých a všichni se vydáme na pouť po hřbitovech.

Omlouvám se za změnu programu, ale neuvědomila jsem si blížící se dušičky (to vám může připadat nemožné, ale já se z domu moc nehnu, a tak mne na blížící se datum v kalendáři upozornil až příspěvek na blogu Márinky na netu).

To je samozřejmě religionisticky velice zajímavé téma, proto plánované příspěvky posunu a teď zařadím tři příspěvky na toto téma, nejdřív kult předků v předexilním Izraeli i poexilním Izraeli, pak dušičky v Mezoamerice, poznamenané předkolumbovskými představami o kultu předků a posmrtném životě. Pro všechny příspěvky mám literaturu, ale přece mi to chvíli potrvá, takže od zítřka.

co by se mohlo objevit v příštím týdnu

pokud se nestane nic mimořádného

S chorobičkou nastalo zpoždění a posuny. A dnes jsem prováděla správné zmatky. Přesto doufám, že všechno dál půjde dobře a chtěla bych se příští týden věnovat dalším kapitolám knihy Genesis. Přibližně od 4. kapitoly po 11.kapitolu včetně, od Kaina po Abrahama, ale pravděpodobně ne v uvedeném pořadí. Nejdřív bych chtěla napsat o stavění babylonské věže, pak teprve příběh Kaina a Ábela, pak neuvěřitelně věkovité praotce, známého Metuzaléma, něco o Enochovi, který nezemřel, ale byl Bohem vzat, a pak příběh o potopě. Navíc jsou tam rodokmeny, které ukazují, jak si staří Izraelci představovali svůj svět. Všechno má své vazby k okolním národům, takže se to právě teď, myslím, docela hodí.

Držte pěsti, ať se to podaří zvládnout a je to i dost přesné a zároveň srozumitelné.

smazání předchozího příspěvku Mořské národy a Troja

Proč jsem smazala předcházející příspěvek – odkaz na ScienceWorld

Dnes odpoledne jsem si dala vyhledat v Googlu "mořské národy" a pročítala si nalezené stránky. Jedna mne dost zaujala a proto jsem dala odkaz na ni v příspěvku mořské národy a Troja. Ale Sue mi v komentáři napsala, že odkaz se ptá po hesle. Bylo mi to divné, protože jsem si to odpoledne četla, je to ze ScienceWorldu z května 2001, a žádné heslo to nechtělo. Tak jsem to zkusila z blogu i z Googlu znova, a ejhle, heslo to opravdu chce. Jak se mi podařilo předtím bez hesla se tam dostat, to vážně nevím. Ve své mladické nerozvážnosti jsem se rozhodla k ráznému řešení a příspěvek raději smazala. Ale to funguje tak, že se vám tam objeví ošklivé hlášení, proto píšu tohle kostrbaté vysvětlení.

omluva

Byla jsem přepadena viry, ne počítačovými, takže jsem se rozhodla raději neuvažovat, ale pobýt pár dní v posteli.

Rozvrh na další týden

Co se asi v příštím týdnu objeví

Po několika dalších příspěvcích o chetitské říši, její historii, národech, jazycích a písmech v Malé Asii v 2.tisíciletí př.n.l., bych Chetity pustila k vodě, lépe řečeno, nechala bych je na pospas mořským národům.

A udělala bych zase krok zpátky do Mezopotámie. Ale vím, že jsem vám ješte dlužna některé věci z předcházejícího sumerského období a krátké akkadské mezivlády, takže tím bych začala, dlužím hlavně důležitý text o sestupu Inanny do podsvětí. Také pokud chci ukazovat paralelní texty ve Starém zákoně, vybrala bych vždy nejstarší známou předlohu, i když je pravděpodobné, že předlohou biblických vyprávění byla některá mladší verze. Sem by spadalo vyprávění o babylonské věži – zikkuraty, o Mojžíšově narození – legenda o králi Sargonovi, vyprávění o potopě – Ziusudra. Uvidím, kolik se mi toho podaří zvládnout za ten týden, další zamyšlení nad postupem by následovalo za týden touto dobou.

Dlouhodobá předpověď

A myslím, že právě teď bude vhodné nastínit můj ambiciozní plán, něco jako dlouhodobou předpověď blogu, ale berte to jako dlouhodobé předpovědi počasí, které také skoro nikdy stoprocentně nevyjdou.

Ještě několik příspěvků o Egyptě. Pak se přesunu do Malé Asie a budu se věnovat Chetitům, jejich historii a jejich náboženským představám. Potom zamířím zpět do Mezopotámie, do Babylónu. Následující etapa by byla v Syropalestině, historie a náboženství, až do příchodu protoizraelských kmenů. O jejich formování, příchodu do Palestiny, odchodu do Egypta a odchodu z Egypta zpět by byla následující část. Tam se vlastně poprvé objeví bůh JHVH. Pak bych udělala velký skok jinam a probrala nejstarší historii a náboženské představy Indie a Číny. Nějakou dobu bych zůstala v těchto dálných končinách a postupovala v historii až do tzv. osové doby. To je zhruba 6 století př.n.l., které je pozoruhodné tím, že se na několika místech nezávisle na sobě vynořily velké postavy náboženských dějin, které natrvalo změnily náboženskou mapu světa. To, jak dnešní svět po stránce náboženské vypadá, je z velké části plodem právě této pozoruhodné doby. Začnu postavami čínské tradice, Lao-C' a Konfucius, pak v Indii Máhávíra a Gótama Buddha. No a pak se zase vrátím do středomořsko-předoasijského prostoru, bude potřeba se podívat na krétskomykénskou kulturu, Féničany, asyrskou a novobabylonskou říši, do období mezi koncem 2.tisíciletí př.n.l. a dobytí Babylonu Peršany v roce 539 př.n.l. Sem spadá také historie izraelského a judského království, tedy hlavní dějinný rámec Starého zákona, vystoupení proroků a přeměna kmenového náboženství v náboženství s univezalistickými ambicemi. Budeme se věnovat i sousedním královstvím tak, jak jsou známé z historických dokumentů. Poslední v této posloupnosti by byl vznik perského náboženství a perské říše. Dál už moje předpovědi nesahají, uvidíme za nějaký čas.

Z toho všeho je vidět, že neliterárním kulturám se vyhýbám. Mám totiž za to, že studium antropologů může zkreslovat, tázající se může jaksi napovědět vhodné odpovědi. Archeologické výzkumy dají hodně po stránce materiální kultury, můžeme obdivovat staré předměty, ale naše představa jejich funkce může být značně zkreslená. Jak by takový archeolog, který kupříkladu nikdy neviděl počítač, mohl odhadnout k čemu taková věc byla dobrá? Vím, že to, že se soustřeďuji jen na kultury, které po sobě nechaly písemné záznamy, vede k jinému zjednodušení, ono to, co je psáno, nemuselo být dáno, život šel možná trochu jinudy, v tom případě jsou ale archeologické nálezy předmětů každodenního života dobré k doplnění obrazu.

Dalším omezením mých úvah je, že se nevěnuji novým náboženským směrům, které v minulém století vyrostly jako houby po dešti. Dělám to záměrně, myslím, že se k jejich studiu vůbec nehodím, snad se toho ujme někdo povolanější. Pokud se mi tedy stane, že občas najdu nějaký odkaz, který vede tímto směrem, berte to jako nechtěný přehmat z mé strany. Je to sice také součást našeho studia a já se tím musím povinně ve škole zabývat, ale prostě mi to k srdci nepřirostlo a navíc se v té spleti vůbec nevyznám ani po absolvování příslušných kurzů.

Změna na pracovišti (i když domácím)

Dnešním dnem u nás dochází ke změně na pracovišti, která pro mne znamená menší dostupnost internetu, ale větší volnost pracovat i mimo dům. Je to svým způsobem dobře, protože jsem začínala být na netu závislá. Ctěným čtenářům tedy sděluji, že teď budou mé úvahy opravdu noční a také vaše skvělé blogy, milí spolublogeři, budu moci číst až v pozdních hodinách. I moje reakce na vaše komentáře budou takto opožděné. A ve středu nebudu sice ne netu vůbec, ale díky systému bloguje vám předprogramuji středeční příspěvek i s rozvrhem na další týden už v úterý v noci. Reakce ovšem budou až ve čtvrtek večer. Zachovejte mi přízeň a držte palce, práce je hrozně moc (což je samozřejmě jen dobře).

Rozvrh

Několik organizačních poznámek...

Adam Javůrek píše diplomovou práci na téma Weblogy jako alternativní zdroj informací. Doufám, že jsem mluvila za nás všechny, když jsem mu slíbila naši spolupráci, pokud ji ovšem bude chtít a potřebovat.

S novým semestrem mi, zdá se, přibylo čtenářů. Musím konstatovat, že mne to opravdu těší, jenom si myslím, že třeba nezajímá všechno všechny, používejte tedy řazení do rubrik, snad se mi podařilo příspěvky roztřídit tematicky správně. A protože teď se stovkou nějakou chvíli debatujeme v komentářích k příspěvku z 21.8., chci naši debatu přenést raději sem, abychom nemuseli pořád lozit do archivu. Chci vycházet pravidelně, tedy pokud nedostanu mor, choleru nebo mne nepřejede tramvaj, a vždycky ve středu, kdy mám trochu volněji od domácích povinností, vám zhruba řeknu, co můžete tak asi očekávat v následujícím týdnu, změna programu ovšem vyhrazena. Takže asi takto: Slavnost nového ohně (předkolumbovská Amerika), co je podstatou prvního člověčího provinění (Starý zákon), příběh druhé Támar (Starý zákon), jak chápat sexuální zákazy a příkazy ve Starém zákoně (Starý zákon), stručná historie Sumerů
(starověký Přední východ), sumerština (starověký Přední východ), písařské školy (starověký Přední východ). Pokud budete mít nějaké téma, které by vás zajímalo, napište mi je do komentářů, pokud budu schopna příslušnou věc zjistit, nastudovat, určitě ji zařadím. Jakékoliv dotazy a připomínky vřele vítám.

Na okraj

Poněkud jsem příspěvky popřemisťovala do nových rubrik. Religionistické postřehy nechávám jako podtitulek celých nočních úvah a všechno jsem roztřídila zhruba podle kursů u nás na fakultě. Začali se totiž objevovat lidé, kteří si odkaz na mne našli v Google pod jménem nějakého boha nebo eposu. Netušila jsem, že jsem tak snadno nahledatelná.

Další poznámka se týká vyjasnění vlastních pozic. Všimli jste si jistě, že se zabývám spíš starověkem nebo západní tradicí. Omlouvám se milovníkům východních náboženství, kterých je i u nás docela dost, že se sice také budu věnovat jejich tradicím, ale bude to zcela jistě pohled zvenku. Pro ty, kteří se zajímají o stejnou oblast jako já, musím zase podotknout, že nejspíš přes všechnu religionistickou snahu o nezaujatou odbornost nejsem někdy dost objektivní. Jsem totiž dcera evangelického faráře a přesto, že je moje osobní víra krajně neortodoxní, jsem společenství, ve kterém jsem vyrůstala, nikdy neopustila. Správně  by to nemělo být znát, pokud se tak stane, tak mě, prosím, jemně nakopněte, nedělám to úmyslně. A myslím, že je lepší od začátku přiznat barvu.

anketa Jak dál?

Vracím se ještě k včerejšímu příspěvku. Totiž nezdůraznila jsem, že adam není osobní jméno, ale obecný pojem, navíc užitý ve slovní hříčce. adam je člověk obecně, dokonce spíš kolektivně člověčenstvo, protože se používá slovesných tvarů v plurálu, (např.Gn 1,26 Učiňme člověka... ať panují, Gn 1,27 Stvořil Bůh člověka...muže a ženu stvořil je). adama je země, rozumí se obdělávaná země, (role, to je už takové zastaralé slovo). Podobná hříčka je možná v latině, tam je homo a humus, v jiných jazycích si takhle pohrát neumíme. A zajímal by mne Váš názor právě na tuto spjatost stvoření člověka a země, jak chápete jahvistovo vyprávění, co vlastně chtěl svým čtenářům, kteří samozřejmě dobře znali různé okolní mýty, naznačit. 

Jiná zajímavá věc jsou hebrejská osobní jména. Vždycky jsou to totiž jména mluvící, většinou je to dokonce celá věta. Navrhuji Vám, pokud máte křestní jméno hebrejského původu a chcete se o něm něco dovědět, napište mi je do komentářů, a já přidám překlad a odkaz na biblického nositele stejného jména, případně pár vět o něm, nebo o nich. Ať nám poslouží biblický slovník i k něčemu zábavnému.

A taky chci trochu předělat rubriky. Zjistila jsem, že je Vás tak 10-15, kteří moje příspěvky čtete. Beru to tedy tak, teď na začátku semestru, že vypisuji výběrové kurzy a Vy máte možnost si vybrat z nabízených možností.
1) Starý zákon. Rozumí se, že bych se věnovala i souvisejícím textům z okolních náboženství, i starším, archeologickým nebo rukopisným svědectvím o stejné době z jiného než biblického pohledu.
2) Mezidobí. Období mezi nejmladšími knihami Starého zákona do druhého židovského povstání v roce 135 n.l., jeho literatura, sem patří i vznik křesťanství v rámci judaismu, i vznik hlavních knih Nového zákona.
3) Oboje postupně. Nejdřív 1) a pak 2)
4) Jiné. Souvisle, ale nějaká jiná oblast. Pak by bylo potřeba, abyste napsali, o kterou oblast máte zájem. Už jsem absolvovala skoro všechny povinné kurzy a nemálo výběrových, takže možnosti jsou: Náboženství starověkého Předního východu, začíná se Egyptem, pak Mezopotámie, Chetité, Syropalestina, nakonec perská říše. Náboženství antiky, začínalo se krétskomykénskou kulturou, končilo až helénistickým obdobím. Judaismus, tam by spadal navrhovaný Starý zákon, ale pokračovali jsme až do současnosti. Křesťanství, to byl kurs od začátku, hlavně ve smyslu církevních dějin až po teologii 20.století, ke křesťanství jsem absolvovala ještě kurs o počátcích a tvorbě křesťanského kultu, kurs o herezích a samostatně kurs o české reformaci. Pak už zmiňované náboženství Mayů, Aztéků a Inků, náboženství přírodních národů, antropologii náboženství, geografii náboženství. Z východních tradic kurs o náboženstvích Indie, od protoindické kultury až po moderní proudy, v něm byl zmiňován také džinismus a sikhismus, buddhismus, hínajánové i mahajánové směry, specielní kurs o tibetském buddhismu, náboženství Číny a Japonska, tam kromě buddhistických škol patřil také taoismus, konfucianismus a šintoismus. Tento akademický rok mne ještě čekají pravěká náboženství Evropy, dějiny religionistiky, sociologie náboženství a hlavně islám, kterému jsem se zatím jaksi vyhnula. Můžete si také stanovit pořadí a hloubku probírání.
5) Všehochuť. Nesouvislé příspěvky, prostě tak, jak mi co přijde pod ruku.

Ovšem podotýkám, že i kdybyste se rozhodli pro některou souvislou variantu, vyhrazuji si právo občas do nočních úvah napsat něco s tématem nesouvisejícího, pokud by mne to specielně zaujalo.
Zatím budu pokračovat, dnes ještě stvoření světa Božím slovem podle kněžského kodexu, zítra první Adamova žena Lilith, v neděli démonka Lamaštu, začátkem příštího týdne bych se věnovala podivuhodným stromům a ještě podivuhodnějším hadům. A tak někdy ve čtvrtek bychom tu anketu vyhodnotili a budu postupovat dál podle Vašeho přání.

Zítra tedy začneme od Adama

Zkouška dopadla dobře, (já jsem totiž "šprt" a postrach svých vyučujících), předběžně jsem domluvena na tématu své práce. A mohu tedy začít plnit to, co jsem před časem slíbila, šťourání do vlastní tradice. Začneme zítra (musím si to přece jen trochu rozvrhnout) od Adama, ale už dnes jsem vám poskytla v textu Bůh, který tvoří slovem trochu látky na přemýšlení v intencích srovnávací religionistiky, doporučuji při čtení nezanedbat data.

Něco o mně pro zvědavé čtenáře

Nepotřebuji být anonymní, ale moje jméno by Vám stejně nic neřeklo, protože až na jednu výjimku, která mne sem přivedla, mne určitě nikdo osobně nezná. Ale abyste měli nějakou představu, kdo píše. Jsem programátorka, toho času dálkově studující religionistiku a pečující o nemocnou maminku. Jsem důstojná šedovlasá paní důchodového věku tvaru barokní skříně. Občas mám záchvaty nezvládnutelného smíchu, hlavně v naprosto nevhodných situacích.

Všechny srdečně zdraví Váš didactylos

Poděkování bloguje.cz - update

Sledovala jsem diskusi o deníku Impuls na Bloguje.cz. (Nakonec byla uzavřena smírem.) A uvědomila jsem si, že jsem už zase propadla programátorskému pocitu, že to, co bez problémů užívám, je samozřejmost. Dobře vím, že není, sama programuji už desítky let, takže ted chci poděkovat Arthurovi za jeho programátorské dílo, za systém na bloguje. Úplně chápu, že má k němu osobní vztah, myslím, že je to "dítě" velice úspěšné. Ale moje díky směřují hlavně k 41200 jako skvělému, nevtíravému, ale pečujícímu hostiteli tohoto velkého setkávání. Děkuji za to, že jsem se během těchto 14 dní mohla seznámit se spoustou prima lidí, které bych jinak nikdy neměla možnost potkat.

Otázka pro mé čtenáře

Dnes jsem si uvědomila, jak ošidné mohou být i dobře míněné religionistické postřehy, pokud se dotknou živých míst. Pokud se totiž věnuji náboženstvím už vyhynulým, nemohu se asi dotknout ničí osobní víry. Jiná situace ovšem nastane, pokud se budu věnovat náboženstvím živým, a to i tehdy, když se třeba budu věnovat jejich minulosti. Hlavním předmětem mého studia a práce je v současné době právě vznik křesťanství, zhruba doba prvních dvou století našeho letopočtu. A to by už pro někoho bolavé být mohlo, protože by to mohlo zpochybnit něco, co je pro něho podstatné. Potřebovala bych proto vědět, do čeho už nemám šťourat, co si mám nechat jen pro svou religionistickou odbornost a nemám to zmiňovat ve svých nočních úvahách. Vím podle počitadla, že nějaké čtenáře, pravděpodobně pravidelné, mám, a nerada bych jim ublížila.

Antika

Dá se to stihnout. Syn se mi směje, praví, že rodina chátrá a uživatelé hartusí, studijní literatura leží pohozena v koutě. Ale mohu přece psát večer o tom, co se právě učím. Pokud vám připadají antické klípky příliš omšelé, vraťte se až po devátém září, do té doby se budu věnovat převážně antice. Slibuji, že se pak vrátím do krajů a časů méně známých a tím možná zajímavějších. Protože to bude ucelená sada, nemíním vždycky znova psát použitou literaturu, ale napíšu ji tady.
(Zamarovský,1982) mi už posloužil. První vydání vyšlo v roce 1965, tohle je vydání rozšířené a doplněné. Po jeho prolistování-pročtení jsem napodruhé napsala test z antických mýtů (Napoprvé jsem nemístně přecenila své školní všeobecné vzdělání). Je to slovníkový přehled, ale je přehledně, poučeně a zároveň vtipně napsaný. Knížka vyšla v roce 1996 a 2000 znovu.

Zamarovský V. (1982): Bohové a hrdinové antických bájí, Mladá fronta, Praha
Kerényi K. (1996): Mytologie Řeků I. Příběhy bohů a lidí, Oikúmené, Praha
Kerényi K. (1998): Mytologie Řeků II. Příběhy héroů, Oikúmené, Praha
Veyne P. (1999): Věřili Řekové svým mýtům?, Oikúmené, Praha
Vernant J.-P. (2001): Vesmír, bohové, lidé. Nejstarší řecké mýty, Paseka, Praha

Nějakou chvíli jen občasník

Promiňte, přátelé, chvíli budu jen občasník. Hoří mi termín práce, k odevzdání koncem srpna, a taky budu mít co nevidět zkoušku z náboženství antiky. Psaní je sice o dost zábavnější, ale nedá se nic dělat.

Zařazování mytologických (případně i jiných) textů

Protože jsem usoudila, že většina blogerů nemá doma bohatou religionistickou knihovnu a většina potřebných textů se nevyskytuje online, míním své postřehy publikovat následovně: Pokud budu nějaký delší text potřebovat, přepíšu ho a uveřejním současně v rubrice Texty.

....Některé mýty jsou opravdu půvabné čtení samy o sobě.

Poznámka k případným čtenářům

Dálkově studuji religionistiku. Tyto úvahy nejsou odborné.  (Odborné práce, referáty, seminárky, výcucy z přednášek a zpracované otázky ke zkouškám chci dát jinam, je toho už hodně a bude to nějakou dobu trvat, link později přidám). Ale protože se přece, kupodivu, našlo pár lidí, kteří moje noční úvahy čtou, chci se domluvit na následující konvenci: Pokud budu uvažovat o nějakém textu, krátkou citaci zařadím přímo do textu kurzívou a přidám bibliografický údaj, pokud mi bude známá verze online i odkaz, oboje do textu i  pod příspěvek. Prameny, nad kterými budu uvažovat častěji, uvedu v odkazech na stránce.